Dokument schválený 3. zasedáním 36. synodu ČCE v květnu 2025
Vysvětlení
Pořady pohřebního shromáždění
Formuláře pohřebního shromáždění
I.A. Formulář pohřebního shromáždění u domu, v kostele a na hřbitově – v mužském gramatickém rodě
I.B. Formulář pohřebního shromáždění u domu, v kostele a na hřbitově – v ženském gramatickém rodě
II.A. Formulář pohřebního shromáždění v kostele – v mužském gramatickém rodě
II.B. Formulář pohřebního shromáždění v kostele – v ženském gramatickém rodě
III.A. Formulář pohřebního shromáždění v krematoriu či obřadní síni – v mužském gramatickém rodě
III.B. Formulář pohřebního shromáždění v krematoriu či obřadní síni – v ženském gramatickém rodě
Uložení urny – verze v mužském gramatickém rodě
Uložení urny – verze v ženském gramatickém rodě
Poděkování za život zemřelého
Poděkování za život zemřelé
Bohoslužba se vzpomínkou na zemřelé
Při pohřebním shromáždění se loučíme se zemřelým/zemřelou a poskytujeme útěchu pozůstalým. Zdrojem útěchy je zvěst o vzkříšení, jak ji vyjadřují Ježíšova slova: „Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít.“ (J 11, 25) Shromáždění vyjadřuje truchlícím svou podporu, vzájemnou sounáležitost a blízkost.
Smrt je přirozenou součástí stvořeného života, přichází však v různých podobách. Někdy je klidným završením dlouhého a naplněného životního příběhu, je přijímána pokojně, s vděčností Bohu za darovaný život. Jindy je spojena s velkým utrpením, dochází k ní předčasně, nečekaně, za tragických okolností. Smrt působí bolest a strach. Vyvolává strach z konce vlastního biologického života, strach z přerušení vztahů s lidmi, které máme rádi, strach z odloučení od samotného základu života a lásky, jímž je Bůh. Hořkost smrti bývá umocňována strachem ze ztroskotání lidské existence, obavou, že člověk nenaplnil svůj život tak, jak měl, a že se minul jeho smyslem.
Smíření se ztrátou blízkého člověka je proces, v němž má své důležité místo truchlení. I s hlubokým zármutkem, strachem a pochybnostmi se můžeme obracet k Bohu. Hledáme útěchu ve svědectví, že Bůh má slitování s lidskou konečností, hříšností a křehkostí. „On ví, že jsme jen stvoření, pamatuje, že jsme prach.“ (Ž 103, 14) Boží solidarita s člověkem se nejvýrazněji ukázala v příběhu jeho Syna. V Ježíšově smrti utrpěla smrt konečnou porážku, Kristus vstal k novému životu. Jeho vzkříšení otevřelo nadějnou perspektivu všem, kdo se mu ve víře odevzdávají a ve křtu s ním viditelně spojují svůj život. Ve křtu se příběh Ježíše Krista stává naším příběhem, jeho úděl naším údělem. „Jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni dojdou života.“ (1K 15, 22). Smrt tak pro nás představuje „bránu k životu“, přechod ze života pozemského do života věčného.
Tato perspektiva určuje i naše pojetí pohřbu. Věříme, že při pohřebním shromáždění doprovázíme zemřelého/zemřelou na jeho/její cestě ze společenství živých a že ani po smrti nebude vytržen ze společenství s Bohem. Zvěstí o vzkříšení se zarmoucené shromáždění potěšuje a stává se společenstvím útěchy. Pohřeb členů církve má obvykle podobu pohřební bohoslužby. Pohřební bohoslužbu je možné vykonat i v případě nečlenů církve, pokud jde o přání zesnulého/zesnulé nebo pozůstalých. Pohřby se ve sborech konají různým způsobem v závislosti na tradici, místních podmínkách a přání rodiny. Odpovědnost za podobu pohřebního shromáždění nese farář a staršovstvo. Je vhodné, aby před pohřbem proběhlo osobní setkání kazatele s pozůstalými, jehož smyslem je poskytnout truchlícím duchovní podporu a domluvit průběh pohřbu. Zvláštní pozornost je třeba věnovat volbě biblických textů, písní či hudby, domluvě s případnými dalšími řečníky a prostoru, v němž se pohřeb bude konat.
Předkládáme tři liturgické pořady pohřebního shromáždění, jejichž podoba se odvíjí od místa konání pohřbu. První pořad počítá s tradičními třemi místy rozloučení: u domu, v kostele a u hrobu. Ve druhém pořadu se předpokládá konání na jednom místě za účasti členů sboru, např. v kostele či ve hřbitovní kapli. Třetí pořad je svou stručností uzpůsoben pro konání v obřadní síni krematoria nebo ve smuteční síni, kde se z časových důvodů obvykle vyžaduje velmi krátký obřad. Ke každému pořadu je předložen jeden vzorový formulář, tedy (I) formulář pohřebního shromáždění u domu, v kostele a na hřbitově, (II) formulář pohřebního shromáždění v kostele a (III) formulář pohřebního shromáždění v krematoriu či obřadní síni.
Dále jsou zařazeny vzorové formuláře pro obřady, které se konají obvykle s větším časovým odstupem od úmrtí: formulář pro uložení urny, formulář pro poděkování za život zemřelého/zemřelé a formulář bohoslužby se vzpomínkou na zemřelé. V případě kremace lze rozloučení s tělesnými pozůstatky zemřelého/zemřelé zakončit obřadem uložení urny na hřbitově či v kolumbáriu. Obřad vede buď duchovní, nebo samotní pozůstalí. Obřad poděkování za život zemřelého/zemřelé se koná v rámci nedělních bohoslužeb a je příležitostí pro krátkou vzpomínku například tehdy, když pohřeb zemřelého člena/zemřelé členky sboru proběhl bez obřadu, nebo se konal na vzdáleném místě. Bohoslužby se vzpomínkou na zemřelé se věnují připomenutí těch, kdo ve sboru zemřeli. Lze je konat v závěru církevního roku a zvláště připomenout zemřelé v uplynulém roce.
Pohřební shromáždění je ve své podstatě bohoslužbou, jejíž účastníci se stavějí před Boží tvář v situaci zármutku nad smrtí svého blízkého, bratra či sestry. V modlitbách a písních předkládají Bohu svou lítost a bolest, vyjadřují vděčnost za život zemřelého, připomínají si jeho životní cestu. Současně očekávají, že Bůh do jejich situace bolesti a zármutku promluví slovo útěchy, povzbuzení a naděje prostřednictvím slov Písma a kázání. Ústředními prvky pohřebního shromáždění jsou čtení z Písma, kázání a modlitby. Pokud je zvykem oslovit pohřební shromáždění na třech místech, je nejlépe uspořádat pohřeb takto: u domu je zařazena modlitba a čtení Písma, v kostele bohoslužebné shromáždění s kázáním a u hrobu modlitba Páně či Apoštolské vyznání víry a odevzdání zemřelého/zemřelé. Žádají-li pozůstalí o uložení urny, je vhodné při této příležitosti posloužit čtením z Bible a modlitbou.
Biblická čtení se v rámci pohřebního obřadu objevují na stejných místech jako při běžné bohoslužbě. V úvodní části po pozdravu stojí vstupní verš volený z žalmů či dalších vhodných biblických míst. Žalmy vyjadřují nejhlubší pocity bolesti, smutku a opuštěnosti, ale současně jsou i řečí naděje a důvěry v Boží milosrdenství tváří v tvář smrti. Svými formulacemi otevírají prostor, do něhož se účastníci mohou vpravit se svými mnohdy rozporuplnými zkušenostmi a pocity. Žalm je možné také zpívat. Obzvláště vhodné k pohřbu jsou například žalmy 23, 42, 43, 46, 90, 91, 103, 116, 121, 123, 130, 139, 145, 146.
Dále je zařazeno jedno až dvě biblická čtení. Pro první čtení lze volit texty z evangelií, mezi nimi například texty narativní, Ježíšovy výroky o jeho poslání nebo o věčném životě:
Vhodným základem pro kázání je biblický text obsahující zvěst o vzkříšení, např. texty epištolní či ze Zjevení:
Volba textu pro kázání může být motivována také životem a osobností zesnulého/zesnulé či konkrétní situací pozůstalých. Východiskem kázání může být text, který byl uveden na parte, konfirmační či křestní verš zemřelého/zemřelé, či jiný text, k němuž měl zemřelý/zemřelá anebo jeho rodina blízký vztah.
Pohřební kázání se má konat na místě, kde se předpokládá největší počet účastníků. Náročnost pohřebního kázání tkví v tom, že pracuje s klíčovými teologickými pojmy, jako je „vzkříšení“ či „život věčný“, které nebývají obecně srozumitelné. Přesto by se kazatel neměl těmto pojmům vyhýbat, ale zřetelně vyjádřit víru ve vzkříšení, své porozumění této zvěsti a především naději, kterou nám zvěst o vzkříšení přináší v situaci loučení se se zemřelým/zemřelou a také vzhledem k naší vlastní smrtelnosti. Poselství o vzkříšení lze v kázání přímo propojit s životním příběhem zemřelého/zemřelé. Jedním z momentů, v nichž se obojí protíná, je křest, který člověku viditelně stvrzuje dar účasti na Ježíšově smrti a vzkříšení. Odkaz ke křtu proto patří k významným motivům pohřebního kázání. Jelikož každé kázání otevírá svým posluchačům prostor pro sebereflexi víry a porozumění sobě samému, může se také pohřební kázání stát posluchačům podnětem pro promýšlení vlastní existence před Bohem, ve světě a ve vztazích.
Vhodná biblická čtení pro recitaci u hrobu, příp. u pohřebního vozu jsou např. tato: 1 Pt 1,3; 1 Tm 6,15b.16a.c; 1 J 4,9; Ř 14,8; Jb 1,21b; Ž 68,21; Ž 103,15-17a; Oz 6,1. Nebo lze zvolit text podle církevního roku: advent L 1,78-79; Vánoce J 3,16; Epifanie Iz 9,1; postní doba Žd 12,2; Velikonoce Zj 1,17c-18; letnice Tt 3,6-7; konec církevního roku Zj 1,8.
Důležité místo v pohřební bohoslužbě má modlitba, a to i v případě, že většina shromážděných jsou lidé z necírkevního prostředí. V těchto případech kazatel svou modlitbou dosvědčuje, že je ke komu se obracet i v situacích bolestné ztráty. V průběhu pohřební bohoslužby bývá zařazeno modliteb hned několik. Obvykle se jedná o modlitbu vstupní, po kázání a modlitbu u hrobu (popř. u pohřebního vozu nebo na závěr obřadu v krematoriu), kterou v pořadech označujeme jako „odevzdání zemřelého/zemřelé“ (dříve „pochování“). Tyto modlitby obvykle pronáší pohřbívající. Společně se shromáždění modlí Modlitbu Páně a Apoštolské vyznání víry.
Součástí pohřbu je také společný zpěv písní. Počet písní je třeba volit s ohledem na plánovanou délku celého obřadu. Podle okolností může místo společného zpěvu znít sólový zpěv, instrumentální či reprodukovaná hudba.
Po vstupní modlitbě lze zařadit slovo o životě zemřelého/zemřelé, ve kterém jsou stručně připomenuta jeho/její základní životopisná data. Po kázání může následovat osobně laděná vzpomínka na zemřelého/zemřelou, kterou přednese kurátor, presbyter, člen rodiny či někdo z přátel zemřelého/zemřelé. (Obojí, stručný životopis a osobní vzpomínku lze případně zařadit i za sebou v části po kázání.)
Při pohřební bohoslužbě je třeba věnovat pozornost také tělu zemřelého/zemřelé, jemuž náleží úcta jako chrámu Ducha svatého (1K 3, 16nn; 1K 6, 19). Na přání pozůstalých a pokud to dovolují další okolnosti je možno ponechat prostor pro rozloučení s tělem zemřelého/zemřelé ještě před zahájením pohřebního obřadu. Kazatel v této chvíli může podpořit pozůstalé u otevřené rakve svou přítomností, případně biblickým čtením a modlitbou. Během obřadu už je rakev vždy zavřená. V závěru pohřebního shromáždění se loučíme s tělem zemřelého/zemřelé slovy odevzdání do Božích rukou v naději na vzkříšení. Při vynášení rakve z kostela, odvážení ke kremaci nebo při spouštění rakve do hrobu vyjadřuje shromáždění svou úctu k tělu zemřelého/zemřelé tím, že stojí.
Někdy mají pozůstalí zájem, aby se při pohřebním shromáždění slavila večeře Páně. Pro zařazení večeře Páně do pohřební bohoslužby hovoří zejména její eschatologický a koinonický rozměr, který koresponduje se zvěstí o vzkříšení. Současně je však třeba zvážit, zda by slavení večeře Páně ve shromáždění, v němž je i řada nepokřtěných, nezvýraznilo rozdělení společenství.
Součástí pohřebního shromáždění jsou také ohlášení, při nichž je prostor pro poděkování, sdělení jasných pokynů, jakým způsobem proběhne závěr rozloučení (vynášení rakve, rozloučení u pohřebního auta, cesta na hřbitov, kondolence atp.), a případné pozvání k pohoštění po skončení pohřbu.
|
Pořad pohřebního shromáždění u domu, v kostele a na hřbitově |
Pořad pohřebního shromáždění v kostele |
Pořad pohřebního shromáždění v krematoriu či obřadní síni |
|
U domu |
|
|
|
[Trojiční votum] |
|
|
|
Pozdrav |
|
|
|
Vstupní slovo |
|
|
|
[Píseň] |
|
|
|
Modlitba |
|
|
|
Čtení Písma |
|
|
|
[Krátká promluva] |
|
|
|
[Píseň] |
|
|
|
Modlitba |
|
|
|
Závěrečné slovo |
|
|
|
[Průvod od domu ke kostelu] |
|
|
|
V kostele |
V kostele |
V krematoriu či obřadní síni |
|
[Zvonění zvonů] |
[Zvonění zvonů] |
|
|
Hudba ke vstupu |
Hudba ke vstupu |
Hudba |
|
[Trojiční votum] |
[Trojiční votum] |
[Trojiční votum] |
|
Pozdrav |
Pozdrav |
Pozdrav |
|
Vstupní slovo |
Vstupní slovo |
Vstupní slovo |
|
Uvedení do bohoslužby |
Uvedení do bohoslužby |
Uvedení do bohoslužby |
|
Píseň |
Píseň |
|
|
Vstupní modlitba |
Vstupní modlitba |
Vstupní modlitba |
|
[Slovo o životě zemřelého/zemřelé] |
[Slovo o životě zemřelého/zemřelé] |
[Slovo o životě zemřelého/zemřelé] |
|
[Píseň] |
[Píseň] |
[Hudba] |
|
[První čtení Písma] |
[První čtení Písma] |
Čtení Písma |
|
[Píseň] |
[Píseň] |
|
|
Druhé čtení Písma |
Druhé čtení Písma |
|
|
Kázání |
Kázání |
Kázání |
|
[Modlitba po kázání] |
[Modlitba po kázání] |
|
|
[Vyznání víry] |
[Vyznání víry] |
|
|
Píseň |
Píseň |
[Hudba] |
|
[Vzpomínka na zemřelého/zemřelou] |
[Vzpomínka na zemřelého/zemřelou] |
[Vzpomínka na zemřelého/zemřelou] |
|
Ohlášení |
|
|
|
Děkovná a přímluvná modlitba |
Děkovná a přímluvná modlitba |
Děkovná a přímluvná modlitba |
|
Modlitba Páně |
Modlitba Páně |
Modlitba Páně |
|
|
Odevzdání zemřelého/zemřelé |
Odevzdání zemřelého/zemřelé |
|
|
Ohlášení |
|
|
|
Požehnání |
Požehnání |
|
Píseň |
Píseň |
|
|
Hudba k vycházení |
Hudba k vycházení |
Hudba |
|
[Sbírka] |
[Sbírka] |
|
|
|
[Rozloučení u pohřebního vozu] |
|
|
Na hřbitově / U hrobu |
|
|
|
[Píseň] |
|
|
|
Vstupní verš |
|
|
|
˂Modlitba Páně˃ ˂Vyznání víry˃ |
|
|
|
Odevzdání zemřelého/zemřelé |
|
|
|
Uložení do hrobu |
|
|
|
˂Modlitba Páně˃ |
|
|
|
[Přímluvná modlitba] |
|
|
|
Poděkování |
|
|
|
Požehnání |
|
|
Hranatými závorkami […] je vyznačen fakultativní prvek, tedy prvek, který může být vynechán.
Špičatými závorkami ˂…˃ je vyznačen prvek, který se v bohoslužebném pořadu může uplatnit na daném místě, pokud se neuplatnil jinde (zpravidla dříve).
Pohřebnímu shromáždění v kostele předchází obřad u domu zemřelého nebo na jiném vhodném místě a / nebo po bohoslužbě následuje obřad pochování zemřelého na hřbitově.
Ve jménu Boha Otce i Syna i Ducha svatého.
Sbor: Amen.
Milost vám a pokoj od toho, který jest a který byl a který přichází.
Nebo:
Pokoj vám.
Pozvedám své oči k horám: Odkud mi přijde pomoc? Pomoc mi přichází od Hospodina, on učinil nebesa i zemi. (Ž 121, 1)
Nebo:
Slyšme Boží ujištění: „Jako když někoho utěšuje matka, tak vás budu těšit.“ (Iz 66, 13)
Milosrdný Bože,
ty slyšíš všechny, kdo k tobě volají.
Vidíš i nás a náš smutek,
prázdné místo, které po N. zůstane.
Prosíme, ujmi se nás.
Vždyť tvůj Syn, náš Pán Ježíš Kristus,
svou smrtí smrt přemohl.
V jeho vzkříšení máme nový život.
Pomoz nám, ať se o tuto zvěst dokážeme opřít
a čerpáme z ní naději i v tuto chvíli.
Skrze Krista, našeho Pána.
Sbor: Amen.
Slyšme povzbuzení z knihy...
Milostivý Bože,
vyprovázíme dnes našeho bratra N. z tohoto domu,
z místa, kde žil/a (se svými blízkými).
Loučíme se.
A děkujeme.
Děkujeme za vše dobré, co jsi N. daroval,
a s vděčností myslíme na to, co jsme od něj přijali,
na všechno, co jsme s ním v lásce mohli prožívat.
Prosíme jedni za druhé,
zvlášť za rodinu v tomto domě, které bude N. chybět u stolu.
Povzbuď naši důvěru, že N. má své místo ve tvém království.
Skrze Krista, našeho Pána.
Sbor: Amen.
Vyprovoďme nyní bratra N. z tohoto domu. Pohřební rozloučení bude pokračovat shromážděním v kostele.
Milost Pána Ježíše Krista, láska Boží a přítomnost Ducha svatého s vámi se všemi.
Sbor: Amen.
Je-li to možné, následuje průvod k místu konání bohoslužby. Kazatel kráčí před rakví s tělem zemřelého.
Předsedající uvede pohřební průvod do kostela.
Boží milost a pokoj ať je s vámi.
Sbor: I s tebou.
Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek.
Ano, dobrota a milosrdenství provázet mě budou všemi dny mého žití.
Do Hospodinova domu se budu vracet do nejdelších časů. (Ž 23, 1.6)
Milé sestry a milí bratři, loučíme se dnes v tomto shromáždění s N., chceme jej doprovodit na poslední cestě a společně hledat útěchu v Boží blízkosti a zvěsti o vzkříšení.
Pane, náš Bože,
ty jsi nás stvořil ke svému obrazu,
abychom žili ve společenství s tebou
a ve vztazích s druhými lidmi.
Daroval jsi nám lidi, kteří jsou nám blízko.
Daroval jsi nám i našeho bratra N.
Když ho dnes doprovázíme na jeho poslední cestě,
povzbuď nás svým slovem.
Ujisti nás, že nás od tvé lásky nemůže nic oddělit, ani smrt.
Sbor: Amen.
Nebo:
Milosrdný Bože
ty nás provázíš životem i údolím stínu smrti.
Těšíš zarmoucené, ujímáš se opuštěných, vedeš bezradné.
Proto se k tobě obracíme ve svém smutku
a voláme k tobě.
Upevni v tomto shromáždění naši důvěru v tebe.
Obnov v nás svým Duchem naději ve vzkříšení.
Pro Ježíše Krista, živého Pána.
Sbor: Amen.
Nebo:
Pane nade všemi časy, milující Bože,
ty ve své lásce tvoříš, uzdravuješ a provázíš.
Do temnoty přivádíš světlo,
hřích přikrýváš milostí,
nad smrtí dáváš vítězit životu,
proto se k tobě dnes obracíme.
Smiluj se nad námi.
Mluv k nám v tichu této chvíle,
abychom tvým slovem byli potěšeni a přivedeni k naději.
Pozvedni nás svým Duchem z naší temnoty a zármutku.
Skrze Ježíše Krista, našeho Pána.
Sbor: Amen.
Podle domluvy s rodinou předsedající nebo někdo ze shromáždění krátce připomene život zemřelého. Příležitost vyjádřit konkrétnější či osobní vzpomínky na zemřelého bude později před ohlášením.
Milé sestry, milí bratři, při těchto bohoslužbách se loučíme s N.N. a děkujeme Pánu Bohu za jeho život. Bratr N. se narodil…
Lektor uvede čtení např. slovy:
Poslyšte slova Písma svatého z knihy / žalmu / epištoly / evangelia …, kapitoly …, verše …
Lektor zakončí čtení pevnou formulí či dovětkem:
To jsou slova Písma svatého / žalmu / proroka / apoštola / evangelia / čtení.
Kazatel uvede čtení Písma např. slovy:
Základem zvěstování jsou slova Písma svatého z knihy / žalmu / epištoly / evangelia …, kapitoly …, verše …
Nebo:
Ke svému povzbuzení v tento den poslyšme slova zapsaná v knize / žalmu / epištole / evangeliu …, v kapitole …, verše …
Kazatel zakončí čtení Písma pevnou formulí či krátkou modlitbou:
To jsou slova Písma svatého / proroka / žalmisty / apoštola / evangelia / čtení.
K modlitbě po kázání se shromáždění připojí slovem „Amen“.
Víru lze vyznat Apoštolským nebo Nicejsko-cařihradským vyznáním, čtením vhodného žalmu nebo písní. Je také možné zařadit Apoštolské vyznání víry až později při obřadu u hrobu.
Vyznejme víru ve vzkříšení slovy Apoštolského vyznání:
Sbor: Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země. I v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Ponciem Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný. Amen. (EZ 345)
Rodina, přátelé, kolegové zemřelého či někdo ze sboru může přednést osobní vzpomínku nebo jiným způsobem připomenout zemřelého.
V ohlášeních je vhodné uvést další průběh obřadu: jak proběhne vynesení rakve a přesun na hřbitov, kde bude obřad pokračovat, zda a kdy bude možné kondolovat, účel sbírky apod.
Pane, chválíme tě za dar života našeho bratra v Kristu, N.
Myslíme s vděčností na chvíle, které strávil/a se svou rodinou a se svými blízkými,
na péči, kterou jim věnoval – i na vše dobré, co od nich přijal.
Ty sám znáš jeho putování životem lépe než kdo jiný,
dobré kroky, i ty, kde je třeba tvé milosti a odpuštění.
Věříme, že pro lásku, která se nám dala poznat v Kristu Ježíši, našem Pánu,
přijmeš N., přikryješ jeho viny a uvedeš ho ke stolu ve svém království.
Vždyť v této důvěře byl N. pokřtěn a navěky přijat do společenství Kristova těla.
Nám pak pomoz, ať v našich srdcích a v naší paměti zůstane zachováno to dobré z našich vztahů. A odpusť nám, co jsme mu zůstali dlužni.
Dej nám i jemu poznat svůj pokoj.
Sbor: Amen
Nebo:
Všemohoucí, věčný Bože, Pane života i smrti,
děkujeme ti za to, co jsi v otcovské lásce prokazoval zesnulému bratru.
Dobrořečíme ti za požehnání, radost, sílu v pokušeních a potěšení, kterými jsi jej obdarovával.
Děkujeme ti i za dobré věci, které jsme od něho přijímali (zde mohou být zmíněny jednotlivosti).
Zlé pak věci nechť jsou přikryty pláštěm tvého milosrdenství.
Odpusť nám, co jsme mu zůstali dlužni.
Potěš svým slovem všechny zarmoucené.
Sbor: Amen.
Společně se modleme, jak nás naučil náš Pán, Kristus Ježíš:
Sbor: Otče náš, který jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť tvé je království i moc i sláva na věky. Amen.
Hospodin dává svému lidu sílu, Hospodin žehná svůj lid pokojem. (Ž 29,11)
Požehnej vás všemohoucí Bůh Otec i Syn i Duch svatý. Amen
[Kazatel může vyzvat shromáždění k doprovození rakve na hřbitov např. slovy:
Po písni / během písně doprovodíme tělo zemřelého bratra na hřbitov, kde bude uloženo do hrobu.
Nemáme zde místa zůstávajícího, ale onoho budoucího hledáme. Amen.]
„I kdyby ustoupily hory a pohnuly se pahorky, moje milosrdenství od tebe neodstoupí a smlouva mého pokoje se nepohne, praví Hospodin, tvůj slitovník.“ (Iz 54, 10)
Společně se modleme, jak nás naučil náš Pán, Kristus Ježíš:
Sbor: Otče náš, který jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť tvé je království i moc i sláva na věky. Amen.
Vyznejme víru ve vzkříšení slovy Apoštolského vyznání:
Sbor: Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země. I v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Ponciem Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný. Amen. (EZ 345)
Věčný Bože, tobě poroučíme bratra N.
v jisté a pevné naději odpuštění vin a vzkříšení k věčnému životu
skrze Ježíše Krista, našeho Pána.
Sbor: Amen.
Nebo:
V jisté a pevné naději na vzkříšení k věčnému životu,
skrze našeho Pána Ježíše Krista,
odevzdáváme všemohoucímu Bohu našeho bratra N.
Jeho tělo ukládáme do země,
zem k zemi, popel k popelu, prach k prachu,
v důvěře v nekonečné Boží milosrdenství a vítězství Krista, našeho Pána.
Odpočinutí věčné dej mu, Pane, a světlo věčné ať mu svítí.
Sbor: Amen.
Nebo:
Svatý Bože, stvořil jsi život každého z nás
a ze své lásky jsi nám dal nový život v Ježíši Kristu.
Nyní se loučíme s naším bratrem
a jeho tělo ukládáme do země.
Svěřujeme ho tvému milosrdenství
ve víře v Ježíše Krista, tvého Syna, našeho Pána,
který zemřel a vstal z mrtvých, aby nás spasil,
a nyní žije a kraluje s tebou a Duchem svatým ve slávě na věky.
Sbor: Amen.
Rakev s tělem zemřelého je uložena do hrobu.
Milostivý Bože, Pane života,
prosíme v tuto chvíli za všechny zarmoucené, za celou rodinu N. i za všechny, kdo v uplynulých dnech někoho ztratili. Smiluj se nad nimi a daruj jim pokoj.
Prosíme tě za lidi, kteří jsou sami, které přemáhá sklíčenost, strach nebo zoufalství.
Prosíme, dej jim sílu, pošli jim někoho ku pomoci. Ukaž, jak můžeme být nablízku v utrpení druhých.
Prosíme o pokoj. Dávej odvahu k obnovování vztahů. Pomáhej opouštět výčitky a hledat cesty k tobě.
Prosíme tě za své milé. Ochraňuj je před vším zlým a zachovej nás spolu ve tvé blízkosti v životě i ve smrti.
Prosíme za nás zde shromážděné, ať nepromarníme čas, který nám dopřáváš k životu. Nauč nás přijímat pomoc druhých i vnímat, kde sami můžeme pomoci.
Prosíme, nauč nás děkovat a vidět důvody k vděčnosti i navzdory těžkostem. Tak prosíme pro celou naši společnost. Nauč nás doufat v tvoje milosrdenství. Prosíme o víru, naději a lásku.
V tichu ti předkládáme, co máme na srdcích…
Sbor: Amen.
Děkuji vám všem, kdo jste přišli, abyste se s N. rozloučili a potěšili zarmoucenou rodinu.
Pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši.
Sbor: Amen.
Pohřebnímu shromáždění v kostele předchází obřad u domu zemřelé nebo na jiném vhodném místě a / nebo po bohoslužbě následuje obřad pochování zemřelé na hřbitově.
Ve jménu Boha Otce i Syna i Ducha svatého.
Sbor: Amen.
Milost vám a pokoj od toho, který jest a který byl a který přichází.
Nebo:
Pokoj vám.
Pozvedám své oči k horám: Odkud mi přijde pomoc? Pomoc mi přichází od Hospodina, on učinil nebesa i zemi. (Ž 121, 1)
Nebo:
Slyšme Boží ujištění: „Jako když někoho utěšuje matka, tak vás budu těšit.“ (Iz 66, 13)
Milosrdný Bože,
ty slyšíš všechny, kdo k tobě volají.
Vidíš i nás a náš smutek,
prázdné místo, které po N. zůstane.
Prosíme, ujmi se nás.
Vždyť tvůj Syn, náš Pán Ježíš Kristus,
svou smrtí smrt přemohl.
V jeho vzkříšení máme nový život.
Pomoz nám, ať se o tuto zvěst dokážeme opřít
a čerpáme z ní naději i v tuto chvíli.
Skrze Krista, našeho Pána.
Sbor: Amen.
Slyšme povzbuzení z knihy...
Milostivý Bože,
vyprovázíme dnes naši sestru N. z tohoto domu,
z místa, kde žila (se svými blízkými).
Loučíme se.
A děkujeme.
Děkujeme za vše dobré, co jsi N. daroval,
a s vděčností myslíme na to, co jsme od ní přijali,
na všechno, co jsme s ní v lásce mohli prožívat.
Prosíme jedni za druhé,
zvlášť za rodinu v tomto domě, které bude N. chybět u stolu.
Povzbuď naši důvěru, že N. má své místo ve tvém království.
Skrze Krista, našeho Pána.
Sbor: Amen.
Vyprovoďme nyní sestru N. z tohoto domu. Pohřební rozloučení bude pokračovat shromážděním v kostele.
Milost Pána Ježíše Krista, láska Boží a přítomnost Ducha svatého s vámi se všemi.
Sbor: Amen.
Je-li to možné, následuje průvod k místu konání bohoslužby. Kazatel kráčí před rakví s tělem zemřelé.
Předsedající uvede pohřební průvod do kostela.
Boží milost a pokoj ať je s vámi.
Sbor: I s tebou.
Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek.
Ano, dobrota a milosrdenství provázet mě budou všemi dny mého žití.
Do Hospodinova domu se budu vracet do nejdelších časů. (Ž 23, 1.6)
Milé sestry a milí bratři, loučíme se dnes v tomto shromáždění s N., chceme ji doprovodit na poslední cestě a společně hledat útěchu v Boží blízkosti a zvěsti o vzkříšení.
Pane, náš Bože,
ty jsi nás stvořil ke svému obrazu,
abychom žili ve společenství s tebou
a ve vztazích s druhými lidmi.
Daroval jsi nám lidi, kteří jsou nám blízko.
Daroval jsi nám i naši sestru N.
Když ji dnes doprovázíme na její poslední cestě,
povzbuď nás svým slovem.
Ujisti nás, že nás od tvé lásky nemůže nic oddělit, ani smrt.
Sbor: Amen.
Nebo:
Milosrdný Bože
ty nás provázíš životem i údolím stínu smrti.
Těšíš zarmoucené, ujímáš se opuštěných, vedeš bezradné.
Proto se k tobě obracíme ve svém smutku
a voláme k tobě.
Upevni v tomto shromáždění naši důvěru v tebe.
Obnov v nás svým Duchem naději ve vzkříšení.
Pro Ježíše Krista, živého Pána.
Sbor: Amen.
Nebo:
Pane nade všemi časy, milující Bože,
ty ve své lásce tvoříš, uzdravuješ a provázíš.
Do temnoty přivádíš světlo,
hřích přikrýváš milostí,
nad smrtí dáváš vítězit životu,
proto se k tobě dnes obracíme.
Smiluj se nad námi.
Mluv k nám v tichu této chvíle,
abychom tvým slovem byli potěšeni a přivedeni k naději.
Pozvedni nás svým Duchem z naší temnoty a zármutku.
Skrze Ježíše Krista, našeho Pána.
Sbor: Amen.
Podle domluvy s rodinou předsedající nebo někdo ze shromáždění krátce připomene život zemřelé. Příležitost vyjádřit konkrétnější či osobní vzpomínky na zemřelou bude později před ohlášením.
Milé sestry, milí bratři, při těchto bohoslužbách se loučíme s N.N. a děkujeme Pánu Bohu za její život. Sestra N. se narodila…
Lektor uvede čtení např. slovy:
Poslyšte slova Písma svatého z knihy / žalmu / epištoly / evangelia …, kapitoly …, verše …
Lektor zakončí čtení pevnou formulí či dovětkem:
To jsou slova Písma svatého / žalmu / proroka / apoštola / evangelia / čtení.
Kazatel uvede čtení Písma např. slovy:
Základem zvěstování jsou slova Písma svatého z knihy / žalmu / epištoly / evangelia …, kapitoly …, verše …
Nebo:
Ke svému povzbuzení v tento den poslyšme slova zapsaná v knize / žalmu / epištole / evangeliu …, v kapitole …, verše …
Kazatel zakončí čtení Písma pevnou formulí či krátkou modlitbou:
To jsou slova Písma svatého / proroka / žalmisty / apoštola / evangelia / čtení.
K modlitbě po kázání se shromáždění připojí slovem „Amen“.
Víru lze vyznat Apoštolským nebo Nicejsko-cařihradským vyznáním, čtením vhodného žalmu nebo písní. Je také možné zařadit Apoštolské vyznání víry až později při obřadu u hrobu.
Vyznejme víru ve vzkříšení slovy Apoštolského vyznání:
Sbor: Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země. I v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Ponciem Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný. Amen. (EZ 345)
Rodina, přátelé, kolegové zemřelého či někdo ze sboru může přednést osobní vzpomínku nebo jiným způsobem připomenout zemřelou.
V ohlášeních je vhodné uvést další průběh obřadu: jak proběhne vynesení rakve a přesun na hřbitov, kde bude obřad pokračovat, zda a kdy bude možné kondolovat, účel sbírky apod.
Pane, chválíme tě za dar života naší sestry v Kristu, N.
Myslíme s vděčností na chvíle, které strávila se svou rodinou a se svými blízkými,
na péči, kterou jim věnovala – i na vše dobré, co od nich přijala.
Ty sám znáš její putování životem lépe než kdo jiný,
dobré kroky, i ty, kde je třeba tvé milosti a odpuštění.
Věříme, že pro lásku, která se nám dala poznat v Kristu Ježíši, našem Pánu,
přijmeš N., přikryješ její viny a uvedeš ji ke stolu ve svém království.
Vždyť v této důvěře byla N. pokřtěna a navěky přijata do společenství Kristova těla.
Nám pak pomoz, ať v našich srdcích a v naší paměti zůstane zachováno to dobré z našich vztahů. A odpusť nám, co jsme jí zůstali dlužni.
Dej nám i jí poznat svůj pokoj.
Sbor: Amen
Nebo:
Všemohoucí, věčný Bože, Pane života i smrti,
děkujeme ti za to, co jsi v otcovské lásce prokazoval zesnulé sestře.
Dobrořečíme ti za požehnání, radost, sílu v pokušeních a potěšení, kterými jsi ji obdarovával.
Děkujeme ti i za dobré věci, které jsme od ní přijímali (zde mohou být zmíněny jednotlivosti).
Zlé pak věci nechť jsou přikryty pláštěm tvého milosrdenství.
Odpusť nám, co jsme jí zůstali dlužni.
Potěš svým slovem všechny zarmoucené.
Sbor: Amen.
Společně se modleme, jak nás naučil náš Pán, Kristus Ježíš:
Sbor: Otče náš, který jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť tvé je království i moc i sláva na věky. Amen.
Hospodin dává svému lidu sílu, Hospodin žehná svůj lid pokojem. (Ž 29,11)
Požehnej vás všemohoucí Bůh Otec i Syn i Duch svatý. Amen
[Kazatel může vyzvat shromáždění k doprovození rakve na hřbitov např. slovy:
Po písni / během písně doprovodíme tělo zemřelé sestry na hřbitov, kde bude uloženo do hrobu.
Nemáme zde místa zůstávajícího, ale onoho budoucího hledáme. Amen.]
„I kdyby ustoupily hory a pohnuly se pahorky, moje milosrdenství od tebe neodstoupí a smlouva mého pokoje se nepohne, praví Hospodin, tvůj slitovník.“ (Iz 54, 10)
Společně se modleme, jak nás naučil náš Pán, Kristus Ježíš:
Sbor: Otče náš, který jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť tvé je království i moc i sláva na věky. Amen.
Vyznejme víru ve vzkříšení slovy Apoštolského vyznání:
Sbor: Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země. I v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Ponciem Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný. Amen. (EZ 345)
Věčný Bože, tobě poroučíme sestru N.
v jisté a pevné naději odpuštění vin a vzkříšení k věčnému životu
skrze Ježíše Krista, našeho Pána.
Sbor: Amen.
Nebo:
V jisté a pevné naději na vzkříšení k věčnému životu,
skrze našeho Pána Ježíše Krista,
odevzdáváme všemohoucímu Bohu naši sestru N.
Její tělo ukládáme do země,
zem k zemi, popel k popelu, prach k prachu,
v důvěře v nekonečné Boží milosrdenství a vítězství Krista, našeho Pána.
Odpočinutí věčné dej jí, Pane, a světlo věčné ať jí svítí.
Sbor: Amen.
Nebo:
Svatý Bože, stvořil jsi život každého z nás
a ze své lásky jsi nám dal nový život v Ježíši Kristu.
Nyní se loučíme s naší sestrou
a její tělo ukládáme do země.
Svěřujeme ji tvému milosrdenství
ve víře v Ježíše Krista, tvého Syna, našeho Pána,
který zemřel a vstal z mrtvých, aby nás spasil,
a nyní žije a kraluje s tebou a Duchem svatým ve slávě na věky.
Sbor: Amen.
Rakev s tělem zemřelé je uložena do hrobu.
Milostivý Bože, Pane života,
prosíme v tuto chvíli za všechny zarmoucené, za celou rodinu N. i za všechny, kdo v uplynulých dnech někoho ztratili. Smiluj se nad nimi a daruj jim pokoj.
Prosíme tě za lidi, kteří jsou sami, které přemáhá sklíčenost, strach nebo zoufalství.
Prosíme, dej jim sílu, pošli jim někoho ku pomoci. Ukaž, jak můžeme být nablízku v utrpení druhých.
Prosíme o pokoj. Dávej odvahu k obnovování vztahů. Pomáhej opouštět výčitky a hledat cesty k tobě.
Prosíme tě za své milé. Ochraňuj je před vším zlým a zachovej nás spolu ve tvé blízkosti v životě i ve smrti.
Prosíme za nás zde shromážděné, ať nepromarníme čas, který nám dopřáváš k životu. Nauč nás přijímat pomoc druhých i vnímat, kde sami můžeme pomoci.
Prosíme, nauč nás děkovat a vidět důvody k vděčnosti i navzdory těžkostem. Tak prosíme pro celou naši společnost. Nauč nás doufat v tvoje milosrdenství. Prosíme o víru, naději a lásku.
V tichu ti předkládáme, co máme na srdcích…
Sbor: Amen.
Děkuji vám všem, kdo jste přišli, abyste se s N. rozloučili a potěšili zarmoucenou rodinu.
Pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši.
Sbor: Amen.
Pohřební shromáždění se koná pouze na jednom místě.
Ve jménu Boha Otce i Syna i Ducha svatého.
Sbor: Amen.
Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho i Pána Ježíše Krista.
Nebo:
Boží milost a pokoj ať je s vámi
Sbor: I s tebou.
Náš Pán Ježíš Kristus řekl: Pojďte ke mně, všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout. (Mt 11, 28)
Nebo:
Jen v Bohu se ztiší duše má, od něho vzejde mi spása. Lide, v každý čas v něho doufej, vylévej před ním své srdce! Bůh je naše útočiště. (Ž 62, 2.9)
Milé sestry, milí bratři, dnes jsme se sešli, abychom se v Boží přítomnosti rozloučili s panem N. N. a poděkovali při tom za jeho život. Věříme, že náš čas je v Božích rukou, že Bůh je naším útočištěm a útěchou. Proto se k němu i v této chvíli v důvěře obraťme.
Pane Bože,
obracíme se k tobě v tuto chvíli, kdy nás tíží smutek.
Potřebujeme se opřít, poznat blízkost. Mezi sebou. I blízkost tvou.
Prosíme o tvé slovo, které má moc, pozvedá, těší, uzdravuje.
Prosíme, buď při nás svým svatým Duchem,
abychom i ve svém zármutku poznávali pravé potěšení,
vzkříšeného a živého Pána, Ježíše Krista.
Sbor: Amen
Nebo:
Věčný Bože a Otče,
dotýká se nás bolest a smutek, ztráta našeho bratra.
Ale tvá blízkost přemáhá temnoty i smrt,
proto tě i dnes oslavujeme a vzýváme.
Pane Ježíši Kriste, ty jsi vzkříšení a život,
ty jsi pro nás zakusil smrt, ale otevřel jsi cestu k životu.
Oslavujeme tvé vítězství nad smrtí a hrobem.
Duchu svatý, dárce života, potěšiteli zarmoucených,
na tebe spoléháme, v tobě je naše trvalá naděje.
Tebou povzbuzeni vzdáváme i dnes díky.
Sláva, čest a moc Pánu Bohu našemu nyní i navždy.
Sbor: Amen
Podle domluvy s rodinou předsedající nebo někdo ze shromáždění krátce připomene život zemřelého.
Milé sestry, milí bratři, při těchto bohoslužbách se loučíme s N.N. a děkujeme Pánu Bohu za jeho život. Bratr N. se narodil…
Lektor uvede čtení např. slovy:
Poslyšte slova Písma svatého z knihy / žalmu / epištoly / evangelia …, kapitoly …, verše …
Lektor zakončí čtení pevnou formulí či dovětkem:
To jsou slova Písma svatého / žalmu / proroka / apoštola / evangelia / čtení.
Kazatel uvede čtení Písma např. slovy:
Základem zvěstování jsou slova Písma svatého z knihy / žalmu / epištoly / evangelia …, kapitoly …, verše …
Nebo:
Ke svému povzbuzení v tento den slyšme slova zapsaná v knize / žalmu / epištole / evangeliu …, v kapitole …, verše …
Kazatel zakončí čtení Písma pevnou formulí či krátkou modlitbou:
To jsou slova Písma svatého / proroka / žalmisty / apoštola / evangelia / čtení.
K modlitbě po kázání se shromáždění připojí slovem „Amen“.
Vyznejme víru ve vzkříšení slovy Apoštolského vyznání:
Sbor: Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země. I v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Ponciem Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný. Amen. (EZ 345)
Vyznání víry může být vyjádřeno také společnou recitací nebo čtením vhodného žalmu.
Rodina, přátelé zemřelého či někdo ze sboru může přednést krátkou osobní vzpomínku nebo jiným způsobem připomenout zemřelého.
Shromáždění povstane
Pane, děkujeme ti za život N.
Děkujeme za jeho lásku
a za vše dobré, v čem jsme poznávali svědectví jeho víry.
Odpusť nám, co jsme mu zůstali dlužni.
Tobě svěřujeme vše, co zůstalo nedořešeno, nesmířeno, nevysloveno.
Pláštěm svého milosrdenství přikryj, čím jsme se navzájem provinili.
Dej, aby jeho památka zůstala mezi námi jako požehnání.
Dopřej jeho nejbližším útěchu a oporu v těchto těžkých dnech.
Povzbuď všechny, kdo se trápí, kdo jsou blízko smrti.
Vyučuj nás vzájemné blízkosti i vnímavosti pro tvé dary.
Pomoz nám nepromarnit čas, který jsi nám svěřil.
Sbor: Amen
Nebo:
Dobrý Bože,
ty jsi věrný ve své lásce,
naše cesty ti nejsou skryty.
Poslal jsi dobrého Pastýře, Krista Ježíše,
který nás zná jménem, vede a do náruče bere všechny raněné.
V té naději byl pokřtěn i náš bratr N.
Děkujeme, že jsi své jméno spojil s ním,
děkujeme, že tvá zaslíbení platí i pro něj.
Stopy lásky a dobroty v jeho životě
kéž jsou nám povzbuzením.
Co jsme si zůstali dlužni, co se nepodařilo,
pomoz překlenout milosrdenstvím.
Potěš nás ve smutku blízkostí a nadějí.
Prosíme skrze Krista, našeho Pána.
Sbor: Amen
Společně se modleme, jak nás naučil náš Pán, Kristus Ježíš:
Sbor: Otče náš, který jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť tvé je království i moc i sláva na věky. Amen.
[Milé sestry, milí bratři, apoštol Pavel nás povzbuzuje: „Nechceme vás, bratří, nechat v nevědomosti o údělu těch, kdo zesnuli, abyste se nermoutili jako ti, kteří nemají naději. Věříme-li, že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, pak také víme, že Bůh ty, kdo zemřeli ve víře v Ježíše, přivede spolu s ním k životu.“ (1 Te 4,13–14) V této důvěře nyní odevzdejme našeho bratra do Božích rukou.]
Věčný Bože,
tobě poroučíme našeho bratra N. N.
v jisté a pevné naději odpuštění vin a vzkříšení k věčnému životu
skrze Ježíše Krista, našeho Pána.
Sbor: Amen
Nebo:
Věčný a dobrý Bože,
odevzdáváme a svěřujeme do tvých rukou naši blízkou,
sestru v Kristu a tvé milované dítě, pana N. N.
Ty víš, kolika srdcím tu bude chybět –
ale věříme, že nás s ní spojuje tvá blízkost, tvá láska, společenství křtu.
Věříme, že jeho i nás vedeš a přivedeš do svého království.
V této důvěře nyní odevzdáváme jeho tělo ohni
– zem k zemi, popel k popelu, prach k prachu.
Činíme to v křesťanské naději, v níž očekáváme vzkříšení z mrtvých,
tvou blízkost a život věčný.
Skrze našeho Pána Ježíše Krista.
Sbor: Amen
Nebo:
Svatý Bože,
dal jsi nám ze své veliké moci život a ze své veliké lásky nový život v Kristu Ježíši.
Proto i nyní svěřujeme N. N. tvé milosrdné péči.
Kéž odpočívá v pokoji a vstane ve slávě.
Skrze Ježíše Krista, tvého Syna, našeho Pána,
který zemřel a vstal z mrtvých, aby nás zachránil.
On žije a kraluje s tebou a Duchem svatým, ve slávě na věky.
Sbor: Amen
Součástí ohlášení může být poděkování shromážděným za jejich účast. Je to také vhodná příležitost popsat další průběh obřadu: jak proběhne vynesení rakve, zda a kdy bude možné kondolovat, bude-li rozloučení u pohřebního vozu, bude-li při něm potřeba zpěvník, účel sbírky apod.
V případě, že pohřební shromáždění nebude dále pokračovat u pohřebního vozu, může být rakev odnesena z kostela po ohlášení a shromáždění pokračuje po návratu těch, kdo odcházeli s rakví, slovem povzbuzení a požehnáním. Shromáždění při vynášení rakve povstane, může společně zpívat píseň nebo zní hudba.
Pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši.
Sbor: Amen.
Nebo:
Hospodin je tvůj ochránce, Hospodin je ti stínem po pravici.
Ve dne tě nezasáhne slunce ani za noci měsíc.
Hospodin tě chrání ode všeho zlého, on chrání tvůj život.
Hospodin bude chránit tvé vycházení a vcházení nyní i navěky. (Ž 121)
Sbor: Amen
Při ní je za doprovodu rodiny a shromáždění nesena rakev s tělem zemřelého z kostela do pohřebního vozu. Průvod vede kazatel. Může vyzvat shromáždění např. slovy: „Doprovodíme nyní bratra N. N. na jeho poslední cestě. Za doprovodu hudby bude vynesena rakev z kostela.“
Je možné před slovy rozloučení nebo po nich na samý závěr obřadu společně zpívat, recitovat vyznání víry apod.
(Budeme zpívat píseň… / Vyznejme společně svou víru ve vzkříšení slovy Apoštolského vyznání / písně / žalmu… )
Jsme v tomto světě poutníky. Nemáme zde místa zůstávajícího, ale onoho budoucího hledáme. N. N. nás na této cestě k Pánu předešel.
(Děkuji vám všem, kdo jste přišli, abychom ho společně doprovodili.)
Dál s ním jít nemůžeme, ale věříme, že „ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc, ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.“
Jděte v pokoji.
Nebo:
Udělali jste pro svého blízkého vše, co jste udělat mohli. Připravili jste pro něj důstojné křesťanské rozloučení a doprovodili jste ho až sem. Nyní tedy: Všechnu svou starost vložte na Boha, neboť mu na vás záleží. (1Pt 5, 7)
Jděte v pokoji.
Nebo:
Pane, zůstaň s námi, i když se rozcházíme. Provázej nás na naší pouti. Do tvých rukou se teď svěřujeme i když se loučíme. Amen
(Budeme zpívat píseň… / Vyznejme společně svou víru ve vzkříšení slovy Apoštolského vyznání / písně / žalmu…)
Pohřební shromáždění se koná pouze na jednom místě.
Ve jménu Boha Otce i Syna i Ducha svatého.
Sbor: Amen.
Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho i Pána Ježíše Krista.
Nebo:
Boží milost a pokoj ať je s vámi
Sbor: I s tebou.
Náš Pán Ježíš Kristus řekl: Pojďte ke mně, všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout. (Mt 11, 28)
Nebo:
Jen v Bohu se ztiší duše má, od něho vzejde mi spása. Lide, v každý čas v něho doufej, vylévej před ním své srdce! Bůh je naše útočiště. (Ž 62, 2.9)
Milé sestry, milí bratři, dnes jsme se sešli, abychom se v Boží přítomnosti rozloučili s paní N. N. a poděkovali při tom za její život. Věříme, že náš čas je v Božích rukou, že Bůh je naším útočištěm a útěchou. Proto se k němu i v této chvíli v důvěře obraťme.
Pane Bože,
obracíme se k tobě v tuto chvíli, kdy nás tíží smutek.
Potřebujeme se opřít, poznat blízkost. Mezi sebou. I blízkost tvou.
Prosíme o tvé slovo, které má moc, pozvedá, těší, uzdravuje.
Prosíme, buď při nás svým svatým Duchem,
abychom i ve svém zármutku poznávali pravé potěšení,
vzkříšeného a živého Pána, Ježíše Krista.
Sbor: Amen
Nebo:
Věčný Bože a Otče,
dotýká se nás bolest a smutek, ztráta naší sestry.
Ale tvá blízkost přemáhá temnoty i smrt,
proto tě i dnes oslavujeme a vzýváme.
Pane Ježíši Kriste, ty jsi vzkříšení a život,
ty jsi pro nás zakusil smrt, ale otevřel jsi cestu k životu.
Oslavujeme tvé vítězství nad smrtí a hrobem.
Duchu svatý, dárce života, potěšiteli zarmoucených,
na tebe spoléháme, v tobě je naše trvalá naděje.
Tebou povzbuzeni vzdáváme i dnes díky.
Sláva, čest a moc Pánu Bohu našemu nyní i navždy.
Sbor: Amen
Podle domluvy s rodinou předsedající nebo někdo ze shromáždění krátce připomene život zemřelé.
Milé sestry, milí bratři, při těchto bohoslužbách se loučíme s N.N. a děkujeme Pánu Bohu za její život. Sestra N. se narodila…
Lektor uvede čtení např. slovy:
Poslyšte slova Písma svatého z knihy / žalmu / epištoly / evangelia …, kapitoly …, verše …
Lektor zakončí čtení pevnou formulí či dovětkem:
To jsou slova Písma svatého / žalmu / proroka / apoštola / evangelia / čtení.
Kazatel uvede čtení Písma např. slovy:
Základem zvěstování jsou slova Písma svatého z knihy / žalmu / epištoly / evangelia …, kapitoly …, verše …
Nebo:
Ke svému povzbuzení v tento den slyšme slova zapsaná v knize / žalmu / epištole / evangeliu …, v kapitole …, verše …
Kazatel zakončí čtení Písma pevnou formulí či krátkou modlitbou:
To jsou slova Písma svatého / proroka / žalmisty / apoštola / evangelia / čtení.
K modlitbě po kázání se shromáždění připojí slovem „Amen“.
Vyznejme víru ve vzkříšení slovy Apoštolského vyznání:
Sbor: Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země. I v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Ponciem Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný. Amen. (EZ 345)
Vyznání víry může být vyjádřeno také společnou recitací nebo čtením vhodného žalmu.
Rodina, přátelé zemřelé či někdo ze sboru může přednést krátkou osobní vzpomínku nebo jiným způsobem připomenout zemřelou.
Shromáždění povstane
Pane, děkujeme ti za život N.
Děkujeme za její lásku
a za vše dobré, v čem jsme poznávali svědectví její víry.
Odpusť nám, co jsme jí zůstali dlužni.
Tobě svěřujeme vše, co zůstalo nedořešeno, nesmířeno, nevysloveno.
Pláštěm svého milosrdenství přikryj, čím jsme se navzájem provinili.
Dej, aby její památka zůstala mezi námi jako požehnání.
Dopřej jejím nejbližším útěchu a oporu v těchto těžkých dnech.
Povzbuď všechny, kdo se trápí, kdo jsou blízko smrti.
Vyučuj nás vzájemné blízkosti i vnímavosti pro tvé dary.
Pomoz nám nepromarnit čas, který jsi nám svěřil.
Sbor: Amen
Nebo:
Dobrý Bože,
ty jsi věrný ve své lásce,
naše cesty ti nejsou skryty.
Poslal jsi dobrého Pastýře, Krista Ježíše,
který nás zná jménem, vede a do náruče bere všechny raněné.
V té naději byla pokřtěna i naše sestra N.
Děkujeme, že jsi své jméno spojil s ní,
děkujeme, že tvá zaslíbení platí i pro ni.
Stopy lásky a dobroty v jejím životě
kéž jsou nám povzbuzením.
Co jsme si zůstali dlužni, co se nepodařilo,
pomoz překlenout milosrdenstvím.
Potěš nás ve smutku blízkostí a nadějí.
Prosíme skrze Krista, našeho Pána.
Sbor: Amen
Společně se modleme, jak nás naučil náš Pán, Kristus Ježíš:
Sbor: Otče náš, který jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť tvé je království i moc i sláva na věky. Amen.
[Milé sestry, milí bratři, apoštol Pavel nás povzbuzuje: „Nechceme vás, bratří, nechat v nevědomosti o údělu těch, kdo zesnuli, abyste se nermoutili jako ti, kteří nemají naději. Věříme-li, že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, pak také víme, že Bůh ty, kdo zemřeli ve víře v Ježíše, přivede spolu s ním k životu.“ (1 Te 4,13–14) V této důvěře nyní odevzdejme naši sestru do Božích rukou.]
Věčný Bože,
tobě poroučíme naši sestru N. N.
v jisté a pevné naději odpuštění vin a vzkříšení k věčnému životu
skrze Ježíše Krista, našeho Pána.
Sbor: Amen
Nebo:
Věčný a dobrý Bože,
odevzdáváme a svěřujeme do tvých rukou naši blízkou,
sestru v Kristu a tvé milované dítě, paní N. N.
Ty víš, kolika srdcím tu bude chybět –
ale věříme, že nás s ní spojuje tvá blízkost, tvá láska, společenství křtu.
Věříme, že ji i nás vedeš a přivedeš do svého království.
V této důvěře nyní odevzdáváme její tělo ohni
– zem k zemi, popel k popelu, prach k prachu.
Činíme to v křesťanské naději, v níž očekáváme vzkříšení z mrtvých,
tvou blízkost a život věčný.
Skrze našeho Pána Ježíše Krista.
Sbor: Amen
Nebo:
Svatý Bože,
dal jsi nám ze své veliké moci život a ze své veliké lásky nový život v Kristu Ježíši.
Proto i nyní svěřujeme N. N. tvé milosrdné péči.
Kéž odpočívá v pokoji a vstane ve slávě.
Skrze Ježíše Krista, tvého Syna, našeho Pána,
který zemřel a vstal z mrtvých, aby nás zachránil.
On žije a kraluje s tebou a Duchem svatým, ve slávě na věky.
Sbor: Amen
Součástí ohlášení může být poděkování shromážděným za jejich účast. Je to také vhodná příležitost popsat další průběh obřadu: jak proběhne vynesení rakve, zda a kdy bude možné kondolovat, bude-li rozloučení u pohřebního vozu, bude-li při něm potřeba zpěvník, účel sbírky apod.
V případě, že pohřební shromáždění nebude dále pokračovat u pohřebního vozu, může být rakev odnesena z kostela po ohlášení a shromáždění pokračuje po návratu těch, kdo odcházeli s rakví, slovem povzbuzení a požehnáním. Shromáždění při vynášení rakve povstane, může společně zpívat píseň nebo zní hudba.
Pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši.
Sbor: Amen.
Nebo:
Hospodin je tvůj ochránce, Hospodin je ti stínem po pravici.
Ve dne tě nezasáhne slunce ani za noci měsíc.
Hospodin tě chrání ode všeho zlého, on chrání tvůj život.
Hospodin bude chránit tvé vycházení a vcházení nyní i navěky. (Ž 121)
Sbor: Amen
Při ní je za doprovodu rodiny a shromáždění nesena rakev s tělem zemřelé z kostela do pohřebního vozu. Průvod vede kazatel. Může vyzvat shromáždění např. slovy: „Doprovodíme nyní sestru N. N. na její poslední cestě. Za doprovodu hudby bude vynesena rakev z kostela.“
Je možné před slovy rozloučení nebo po nich na samý závěr obřadu společně zpívat, recitovat vyznání víry apod.
(Budeme zpívat píseň… / Vyznejme společně svou víru ve vzkříšení slovy Apoštolského vyznání / písně / žalmu… )
Jsme v tomto světě poutníky. Nemáme zde místa zůstávajícího, ale onoho budoucího hledáme. N. N. nás na této cestě k Pánu předešla.
(Děkuji vám všem, kdo jste přišli, abychom ji společně doprovodili.)
Dál s ní jít nemůžeme, ale věříme, že „ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc, ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.“
Jděte v pokoji.
Nebo:
Udělali jste pro svou blízkou vše, co jste udělat mohli. Připravili jste pro ni důstojné křesťanské rozloučení a doprovodili jste ji až sem. Nyní tedy: Všechnu svou starost vložte na Boha, neboť mu na vás záleží. (1Pt 5, 7)
Jděte v pokoji.
Nebo:
Pane, zůstaň s námi, i když se rozcházíme. Provázej nás na naší pouti. Do tvých rukou se teď svěřujeme i když se loučíme. Amen
(Budeme zpívat píseň… / Vyznejme společně svou víru ve vzkříšení slovy Apoštolského vyznání / písně / žalmu…)
Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.
Sbor: Amen.
Milost našeho Pána Ježíše Krista se všemi vámi. (Ř 16,24)
Sbor: I s tebou.
Nebo:
Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.
Sbor: Amen.
Pán Ježíš Kristus nám otevírá naději, když říká: Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít. (J 11,25)
Nebo:
Pochválen buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh veškeré útěchy! On nás potěšuje v každém soužení. (2 K 1,3–4)
Sestry a bratři, vážení smuteční hosté, přišli jsme se rozloučit s N., který zemřel dd.mm.rrrr v X. roce svého života.
Modleme se.
Bože, ty který dáváš a zachováváš život,
ty znáš naši sílu i slabost, naše jistoty,
také ovšem zármutek ve chvíli loučení.
Odešel ten, kdo nám byl blízký a milý.
Pomoz, abychom tváří v tvář temnotě smrti
zahlédli světlo vzkříšení a naději života věčného.
O to tě prosíme skrze Krista, našeho Pána.
Sbor: Amen.
Nebo:
Bože, otevři naše srdce, ať slyšíme tvé slovo;
v úzkosti a v pochybnostech ať na ně spoléháme
a navzájem se jím těšíme.
O to tě prosíme skrze tvého Syna, Ježíše Krista,
který s tebou v jednotě Ducha svatého
žije a kraluje na věky věků.
Sbor: Amen.
Modleme se.
Hospodine, Bože milosrdný a věrný,
děkujeme ti za vše dobré, co jsi prokazoval našemu zesnulému.
Vždyť v tom, co jsme od něho přijímali, se projevila tvá láska.
Odpusť nám, co jsme mu zůstali dlužni.
Setři slzy z očí těch, kdo pláčou,
upokoj ustrašená srdce,
občerstvi ruce těch, kdo se cítí vyčerpaní.
Sbor: Amen.
Nebo:
Svatý Bože, ty jsi Pánem života a smrti.
Stvořil jsi nás ke svému obrazu a pečuješ o nás.
Děkujeme ti za tvého služebníka N.,
za dar jeho života,
za lásku a milosrdenství, které jsi mu daroval, a kterých on byl svědkem.
Zvláště ti děkujeme za lásku projevenou jemu i nám v Ježíši Kristu,
jenž zemřel a vstal z hrobu, aby všechny osvobodil od zlého,
aby daroval věčný život všem, kdo v něho věří.
Až se jednou i náš čas naplní,
dopřej nám v radosti věčného domova
žít ve spojení se všemi, kteří nás předešli,
skrze Krista, našeho Pána.
Sbor: Amen.
A s důvěrou, že ty, Bože, pro zásluhu Kristovu odpouštíš a smiřuješ,
se k tobě společně modlíme slovy tvého Syna:
Nebo:
Přijmi nás, Bože, když se k tobě ještě s důvěrou modlíme tak,
jak to naučil své učedníky Ježíš:
Sbor: Otče náš, který jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť tvé je království i moc i sláva na věky. Amen.
V naději odpuštění vin a vzkříšení k životu věčnému
vkládáme našeho zemřelého do tvé náruče, věčný Bože.
Ať odpočívá v pokoji a světlo věčné ať mu svítí.
Sbor: Amen
Nebo:
Věčný Bože, odevzdáváme ti našeho milého N.
s nadějí odpuštění vin a života věčného,
skrze Ježíše Krista, našeho Pána.
Sbor: Amen
Potěšujme se navzájem zvěstí o vzkříšení Kristovu.
Děkuji vám všem, kdo jste přišli, abyste se s N. rozloučili a potěšili zarmoucenou rodinu.
Pokoj Boží budiž a zůstávej se všemi vámi.
Nebo:
Požehnej vás všemohoucí Bůh, Otec i Syn i Duch svatý.
Nebo:
Pokoj a požehnání všemohoucího Boha,
Otce i Syna i Ducha svatého,
ať na vás na všechny sestoupí
a zůstane s vámi navždy.
Sbor: Amen.
Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.
Sbor: Amen.
Milost našeho Pána Ježíše Krista se všemi vámi. (Ř 16,24)
Sbor: I s tebou.
Nebo:
Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.
Sbor: Amen.
Pán Ježíš Kristus nám otevírá naději, když říká: Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít. (J 11,25)
Nebo:
Pochválen buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh veškeré útěchy! On nás potěšuje v každém soužení. (2 K 1,3–4)
Sestry a bratři, vážení smuteční hosté, přišli jsme se rozloučit s N., která zemřela dd.mm.rrrr v X. roce svého života.
Modleme se.
Bože, ty který dáváš a zachováváš život,
ty znáš naši sílu i slabost, naše jistoty,
také ovšem zármutek ve chvíli loučení.
Odešel ten, kdo nám byl blízký a milý.
Pomoz, abychom tváří v tvář temnotě smrti
zahlédli světlo vzkříšení a naději života věčného.
O to tě prosíme skrze Krista, našeho Pána.
Sbor: Amen.
Nebo:
Bože, otevři naše srdce, ať slyšíme tvé slovo;
v úzkosti a v pochybnostech ať na ně spoléháme
a navzájem se jím těšíme.
O to tě prosíme skrze tvého Syna, Ježíše Krista,
který s tebou v jednotě Ducha svatého
žije a kraluje na věky věků.
Sbor: Amen.
Modleme se.
Hospodine, Bože milosrdný a věrný,
děkujeme ti za vše dobré, co jsi prokazoval naší zesnulé.
Vždyť v tom, co jsme od ní přijímali, se projevila tvá láska.
Odpusť nám, co jsme jí zůstali dlužni.
Setři slzy z očí těch, kdo pláčou,
upokoj ustrašená srdce,
občerstvi ruce těch, kdo se cítí vyčerpaní.
Sbor: Amen.
Nebo:
Svatý Bože, ty jsi Pánem života a smrti.
Stvořil jsi nás ke svému obrazu a pečuješ o nás.
Děkujeme ti za tvou služebnici N.,
za dar jejího života,
za lásku a milosrdenství, které jsi jí daroval, a kterých ona byla svědkem.
Zvláště ti děkujeme za lásku projevenou jí i nám v Ježíši Kristu,
jenž zemřel a vstal z hrobu, aby všechny osvobodil od zlého,
aby daroval věčný život všem, kdo v něho věří.
Až se jednou i náš čas naplní,
dopřej nám v radosti věčného domova
žít ve spojení se všemi, kteří nás předešli,
skrze Krista, našeho Pána.
Sbor: Amen.
A s důvěrou, že ty, Bože, pro zásluhu Kristovu odpouštíš a smiřuješ,
se k tobě společně modlíme slovy tvého Syna:
Nebo:
Přijmi nás, Bože, když se k tobě ještě s důvěrou modlíme tak,
jak to naučil své učedníky Ježíš:
Sbor: Otče náš, který jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť tvé je království i moc i sláva na věky. Amen.
V naději odpuštění vin a vzkříšení k životu věčnému
vkládáme naši zemřelou do tvé náruče, věčný Bože.
Ať odpočívá v pokoji a světlo věčné ať jí svítí.
Sbor: Amen
Nebo:
Věčný Bože, odevzdáváme ti naši milou N.
s nadějí odpuštění vin a života věčného,
skrze Ježíše Krista, našeho Pána.
Sbor: Amen
Potěšujme se navzájem zvěstí o vzkříšení Kristovu.
Děkuji vám všem, kdo jste přišli, abyste se s N. rozloučili a potěšili zarmoucenou rodinu.
Pokoj Boží budiž a zůstávej se všemi vámi.
Nebo:
Požehnej vás všemohoucí Bůh, Otec i Syn i Duch svatý.
Nebo:
Pokoj a požehnání všemohoucího Boha,
Otce i Syna i Ducha svatého,
ať na vás na všechny sestoupí
a zůstane s vámi navždy.
Sbor: Amen.
Zatímco tradiční pohřeb končí uložením těla zemřelého do země, kterým se rozloučení se zemřelým jasně uzavírá, většina pohřbů dnes končí rozloučením u pohřebního vozu, který odváží tělo ke zpopelnění. Až v delším časovém odstupu od úmrtí a pohřbu pak dochází k uložení urny na hřbitově či v kolumbáriu, kterým se rozloučení s tělesnými ostatky zemřelého definitivně uzavírá. Předložený formulář může být pomocí kazatelům, kteří při uložení urny doprovázejí pozůstalé, ale také rodinám či přátelům zemřelých, kteří urnu ukládají bez přítomnosti duchovních. Modlitby a biblická čtení je možno rozdělit mezi jednotlivé účastníky obřadu.
[Ve jménu Boha Otce i Syna i Ducha svatého.] Milost Pána Ježíše Krista s vámi se všemi.
Milé sestry, milí bratři, sešli jsme se, abychom uložili urnu pana N. N. a poděkovali při tom za jeho život. N. se narodil … a zemřel … [Rozloučili jsme se s ním při pohřebním shromáždění …]. (Podle situace je možné doplnit).
(Např. EZ 714 „Někdo mě vede za ruku“, EZ 180 „Kdybych se na křídlech“, Svítá 193 „Můj Pán všechny svolá”). Místo zpěvu písně je možné společně recitovat Ž 30 (EZ 43), Ž 39 (EZ 56), Ž 76 (EZ 76), nebo Ž 71 (EZ 86).
Pane Ježíši Kriste, ty jsi byl pohřben jako každý z nás,
ale vstal jsi z mrtvých.
Díky tobě není ani hrob místem beznaděje.
Otevři naše srdce pro slova,
která zvěstují naději věčného života.
Amen.
Např. Job 19, 25–27; Fp 2, 1–11; J 11, 25; J 14, 1–7; J 14, 19; Zj 21, 1–6.
Bože, náš Otče, děkujeme ti za N. a za jeho život.
Děkujeme také za všechno dobré,
co zůstává v našich vzpomínkách.
Věříme, že Kristovo vzkříšení mu otevřelo cestu do tvého království.
Dej nám naději, že se s ním ve tvé blízkosti znovu shledáme.
Amen.
Nebo:
Dobrý Otče,
ve tvých rukou je náš čas.
Děkujeme ti, že do něj vnášíš svůj pokoj.
Pomáháš nám vyrovnat se s tím, co bylo, co je a co bude.
Učíš nás dívat se očima tvé lásky na N.
a na vše, co jsme s ním prožili.
Pomoz nám smířit se s tím, co už nelze změnit.
Zahoj všechny otevřené rány.
Dej nám sílu jít dál jako tvé děti
a žít s nadějí, že nás jednou přijmeš ve svém otcovském domě,
kde není svár, ale porozumění,
kde není žádný strach, ale radost bez konce,
kde je místo pro všechny.
Amen.
Věčný a dobrý Bože,
odevzdáváme do tvých rukou N.,
zem k zemi, popel k popelu, prach k prachu.
Činíme to v křesťanské naději,
v níž očekáváme vzkříšení z mrtvých a život věčný.
Nebo:
Ukládáme urnu s popelem N. do hrobu,
neboť člověk je prach a v prach se obrátí.
Ale Kristus proměnil všechno:
jako první z těch, kdo zemřeli, vstal z mrtvých
a vzkřísí také naše těla k životu věčnému.
Nebo:
Bože, s důvěrou svěřujeme N. do tvých rukou,
v naději na shledání ve tvém království.
Uložení urny (případně vsyp nebo rozptyl) po úvodních slovech probíhá v tichu nebo je možné společně zpívat píseň, např. „V tvé síle, Pane, Bože můj“ (EZ 712).
Společně k tobě voláme:
Otče náš, který jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť tvé je království i moc i sláva na věky. Amen.
Přijměte Boží požehnání:
Hospodin je tvůj ochránce, Hospodin je ti stínem po pravici.
Ve dne tě nezasáhne slunce ani za noci měsíc.
Hospodin tě chrání ode všeho zlého, on chrání tvůj život.
Hospodin bude chránit tvé vycházení a vcházení nyní i navěky. Amen. (Ž 121, 5–8)
Nebo:
Požehnej vám všemohoucí a milosrdný Bůh Otec, Syn i Duch svatý.
Amen.
Např. „Nuž Bohu děkujme“ (EZ 284)
Zatímco tradiční pohřeb končí uložením těla zemřelé do země, kterým se rozloučení se zemřelou jasně uzavírá, většina pohřbů dnes končí rozloučením u pohřebního vozu, který odváží tělo ke zpopelnění. Až v delším časovém odstupu od úmrtí a pohřbu pak dochází k uložení urny na hřbitově či v kolumbáriu, kterým se rozloučení s tělesnými ostatky zemřelé definitivně uzavírá. Předložený formulář může být pomocí kazatelům, kteří při uložení urny doprovázejí pozůstalé, ale také rodinám či přátelům zemřelých, kteří urnu ukládají bez přítomnosti duchovních. Modlitby a biblická čtení je možno rozdělit mezi jednotlivé účastníky obřadu.
[Ve jménu Boha Otce i Syna i Ducha svatého.] Milost Pána Ježíše Krista s vámi se všemi.
Milé sestry, milí bratři, sešli jsme se, abychom uložili urnu paní N. N. a poděkovali při tom za její život. N. se narodila … a zemřela … [Rozloučili jsme se s ní při pohřebním shromáždění …]. (Podle situace je možné doplnit).
(Např. EZ 714 „Někdo mě vede za ruku“, EZ 180 „Kdybych se na křídlech“, Svítá 193 „Můj Pán všechny svolá”). Místo zpěvu písně je možné společně recitovat Ž 30 (EZ 43), Ž 39 (EZ 56), Ž 76 (EZ 76), nebo Ž 71 (EZ 86).
Pane Ježíši Kriste, ty jsi byl pohřben jako každý z nás,
ale vstal jsi z mrtvých.
Díky tobě není ani hrob místem beznaděje.
Otevři naše srdce pro slova,
která zvěstují naději věčného života.
Amen.
Např. Job 19, 25–27; Fp 2, 1–11; J 11, 25; J 14, 1–7; J 14, 19; Zj 21, 1–6.
Bože, náš Otče, děkujeme ti za N. a za její život.
Děkujeme také za všechno dobré,
co zůstává v našich vzpomínkách.
Věříme, že Kristovo vzkříšení jí otevřelo cestu do tvého království.
Dej nám naději, že se s ním ve tvé blízkosti znovu shledáme.
Amen.
Nebo:
Dobrý Otče,
ve tvých rukou je náš čas.
Děkujeme ti, že do něj vnášíš svůj pokoj.
Pomáháš nám vyrovnat se s tím, co bylo, co je a co bude.
Učíš nás dívat se očima tvé lásky na N.
a na vše, co jsme s ní prožili.
Pomoz nám smířit se s tím, co už nelze změnit.
Zahoj všechny otevřené rány.
Dej nám sílu jít dál jako tvé děti
a žít s nadějí, že nás jednou přijmeš ve svém otcovském domě,
kde není svár, ale porozumění,
kde není žádný strach, ale radost bez konce,
kde je místo pro všechny.
Amen.
Věčný a dobrý Bože,
odevzdáváme do tvých rukou N.,
zem k zemi, popel k popelu, prach k prachu.
Činíme to v křesťanské naději,
v níž očekáváme vzkříšení z mrtvých a život věčný.
Nebo:
Ukládáme urnu s popelem N. do hrobu,
neboť člověk je prach a v prach se obrátí.
Ale Kristus proměnil všechno:
jako první z těch, kdo zemřeli, vstal z mrtvých
a vzkřísí také naše těla k životu věčnému.
Nebo:
Bože, s důvěrou svěřujeme N. do tvých rukou,
v naději na shledání ve tvém království.
Uložení urny (případně vsyp nebo rozptyl) po úvodních slovech probíhá v tichu nebo je možné společně zpívat píseň, např. „V tvé síle, Pane, Bože můj“ (EZ 712).
Společně k tobě voláme:
Otče náš, který jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť tvé je království i moc i sláva na věky. Amen.
Přijměte Boží požehnání:
Hospodin je tvůj ochránce, Hospodin je ti stínem po pravici.
Ve dne tě nezasáhne slunce ani za noci měsíc.
Hospodin tě chrání ode všeho zlého, on chrání tvůj život.
Hospodin bude chránit tvé vycházení a vcházení nyní i navěky. Amen. (Ž 121, 5–8)
Nebo:
Požehnej vám všemohoucí a milosrdný Bůh Otec, Syn i Duch svatý.
Amen.
Např. „Nuž Bohu děkujme“ (EZ 284)
Poděkování za život zemřelého je krátký obřad, který lze zařadit do nedělních bohoslužeb mezi kázání a sborová ohlášení. Koná se například v případě, kdy pohřeb zemřelého člena sboru proběhl bez obřadu, nebo se konal na vzdálenějším místě. Je příležitostí, aby si sbor připomněl zemřelého a poděkoval za jeho život.
Milé sestry, milí bratři, chceme dnes vděčně vzpomenout na bratra N., který zemřel…
Kazatel nebo někdo ze shromáždění krátce připomene život zemřelého (základní životopisná data).
Rodina, přátelé zemřelého či někdo ze sboru může přednést krátkou osobní vzpomínku nebo jiným způsobem připomenout zemřelého.
Shromáždění povstane
Pane, děkujeme ti za život N.,
za to, žes jej provázel svým požehnáním,
za tvou ochranu, blízkost a pokoj.
S vděčností myslíme na chvíle, které jsme s ním mohli sdílet,
za jeho lásku, svědectví víry
a vše dobré, čím se stával požehnáním druhým lidem.
Tobě svěřujeme i to, co zůstalo opominuto z naší strany,
odpusť nám, co jsme mu zůstali dlužni.
Prosíme, dej, ať v tomto našem sboru vládne duch Kristovy lásky, odpuštění a smíření,
ať nás inspiruje Ježíšův příběh.
Uč nás vidět svět jako tebou chtěné a milované stvoření,
dávej nám sílu tvé stvoření milovat a žít v něm dobrý život,
upevňuj v nás naději, že i porušené může být proměněno tvou láskou
a časné přijato do tvého věčného království.
Sbor: Amen
Poděkování za život zemřelé je krátký obřad, který lze zařadit do nedělních bohoslužeb mezi kázání a sborová ohlášení. Koná se například v případě, kdy pohřeb zemřelé členky sboru proběhl bez obřadu, nebo se konal na vzdálenějším místě. Je příležitostí, aby si sbor připomněl zemřelou a poděkoval za její život.
Milé sestry, milí bratři, chceme dnes vděčně vzpomenout na sestru N., která zemřela…
Kazatel nebo někdo ze shromáždění krátce připomene život zemřelé (základní životopisná data).
Rodina, přátelé zemřelé či někdo ze sboru může přednést krátkou osobní vzpomínku nebo jiným způsobem připomenout zemřelou.
Shromáždění povstane
Pane, děkujeme ti za život N.,
za to, žes ji provázel svým požehnáním,
za tvou ochranu, blízkost a pokoj.
S vděčností myslíme na chvíle, které jsme s ní mohli sdílet,
za její lásku, svědectví víry
a vše dobré, čím se stávala požehnáním druhým lidem.
Tobě svěřujeme i to, co zůstalo opominuto z naší strany,
odpusť nám, co jsme jí zůstali dlužni.
Prosíme, dej, ať v tomto našem sboru vládne duch Kristovy lásky, odpuštění a smíření,
ať nás inspiruje Ježíšův příběh.
Uč nás vidět svět jako tebou chtěné a milované stvoření,
dávej nám sílu tvé stvoření milovat a žít v něm dobrý život,
upevňuj v nás naději, že i porušené může být proměněno tvou láskou
a časné přijato do tvého věčného království.
Sbor: Amen
Bohoslužby se vzpomínkou na zemřelé lze konat v závěru církevního roku. Jsou příležitostí připomenout si ve sborech ty, kdo nám zemřeli, zvláště pak ty, kdo zemřeli v uplynulém roce. Vyjadřujeme při nich vděčnost za život zemřelých a potěšujeme se nadějí vzkříšení.
Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Amen.
Sbor: Amen.
Boží milost a pokoj ať je s vámi všemi.
Sbor: I s tebou.
Vítám vás na dnešních bohoslužbách. Chceme při nich také s vděčností vzpomenout na ty, kdo zemřeli a chybí nám, a zvlášť na ty, kdo zesnuli v uplynulém roce.
Hospodine, tvoje milosrdenství je věčné, neopouštěj dílo vlastních rukou! (Ž 138, 9)
Bože, ty jsi zdrojem a původcem života.
Milostivě jsi vedl ty, kdo byli před námi,
skláníš se i k nám.
Prosíme, dávej se nám poznat na naší cestě.
Zvlášť tehdy, kdy nevidíme na krok.
Veď nás a posilni naši naději,
že každý lidský život je ve tvých rukou,
že od tvé lásky k nám nás nic nevzdálí,
že nám jsi a budeš blízko.
Sbor: Amen.
Lektor uvede čtení např. slovy:
Poslyšte slova Písma svatého z knihy / epištoly / evangelia …, kapitoly …, verše …
Lektor zakončí čtení pevnou formulí či dovětkem:
To jsou slova Písma svatého / proroka / apoštola / evangelia / čtení.
nebo:
Blaze těm, kteří slyší slovo Boží a zachovávají je.
Kazatel uvede čtení např. slovy:
Základem dnešního kázání jsou slova Písma svatého z knihy / epištoly / evangelia …, kapitoly …, verše …
nebo:
Druhé čtení je zapsáno v knize / epištole / evangeliu …, kapitole …, verše …
Kazatel zakončí čtení pevnou formulí či krátkou modlitbou:
To jsou slova Písma svatého / proroka / apoštola / evangelia / čtení.
K modlitbě po kázání se shromáždění připojí slovem „Amen“. Lze ji vynechat, pokud následuje vyznání vin.
Dobrý Bože,
vyznáváme před tebou ty naše skutky, slova i myšlenky,
které druhým lidem ublížily.
I to, co jsme neudělali, a měli.
Prosíme o tvé odpuštění i o odpuštění od našich bližních.
Sami chceme odložit všechny výčitky i pocity křivdy
a odpustit, co mezi námi a druhými zůstává bolavé.
Prosíme o smíření, o uzdravení.
Amen.
Poslyšte slovo milosti:
Skrze Krista a v něm bylo smířeno všechno, co jest, jak na zemi, tak v nebesích – protože smíření přinesla jeho oběť na kříži. (Ko 1,20)
Na znamení smíření a jednoty Kristova lidu si navzájem podejme ruce se slovy „Pokoj tobě“.
nebo:
Pozdravme se navzájem pozdravením pokoje.
Vyznejme svou víru slovy Apoštolského / Nicejsko-cařihradského vyznání víry / zpěvem písně … (např. EZ 152, 602, 603 aj.):
Sbor: Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země.
I v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého,
narodil se z Marie Panny, trpěl pod Ponciem Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa,
sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé.
Věřím v Ducha svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný. Amen.
Konec církevního roku nás v křesťanské tradici vede k tomu,
abychom se zabývali otázkami života a smrti, naděje a věčnosti
a připomínali si také naše zemřelé.
Věříme, že Bůh je uprostřed nás,
také když vzpomínáme na všechny ty,
kdo patřili k našemu životu a kdo nám chybí.
Ví o naší bolesti a smutku,
když se jich nemůžeme dotknout, slyšet jejich hlas,
povídat si a být s nimi.
Jsou už jinde, a přece jsou stále s námi,
v našich vzpomínkách i v naší vděčnosti.
Nedělí nás nepřekonatelná zeď,
ale spojuje nás světlo Kristova vzkříšení.
To světlo také přináší naději,
že i my skrze Krista jednou vstoupíme do života věčného,
kam nás přivede náš Bůh,
ten, který drží a nese náš život.
Dnes chceme jmenovitě připomenout ty z našeho sboru a z naší blízkosti,
kdo zemřeli během uplynulého roku:
[Světla svíček zapálená od paškálu / svíce na stole Páně symbolizují naši důvěru,
že Hospodin je Bohem živých
a v Kristově světle tak žije každý z nich.]
Předsedající nebo někdo z presbyterů přečte jména zemřelých, případně i s datem jejich úmrtí.
[Při přečtení každého jména je možné zapálit svíčku od svíce na stole Páně a postavit ji v blízkosti stolu Páně.]Po přečtení jmen zemřelých v uplynulém roce je možné doplnit:
Každý máme na mysli i další lidi, kteří nás během roku opustili.
I ty, kteří odešli už před nějakým časem, ale pořád na ně myslíme,
s láskou a vděčností.
[Je možné zapálit další svíčku.]
Pane, ty jsi náš život a naše vzkříšení.
Dej nám víru, že jako byl Kristus vzkříšen, vstaneme i my.
Věříme, že ti, kdo odešli od nás,
jsou ve tvé blízkosti, ve tvé milosrdné a odpouštějící lásce.
Prosíme, buď nablízku všem, kdo oplakávají své blízké,
a potěšuj je.
Prosíme za ty, kdo pro své zesnulé nemají naději, protože tě neznají,
daruj jim víru.
Upevňuj i naši důvěru, že až dojdeme k cíli své cesty,
u tebe najdeme věčný domov.
Sbor: Amen.
Předsedající nebo presbyteři připraví chléb a víno na stole Páně.
Chválíme tě, oslavujeme a vzdáváme ti díky, Bože.
Ty jsi náš tvůrce i Spasitel:
od tebe máme život
a ve tvých rukou jsme,
když žijeme i když umíráme.
Skrze svého ukřižovaného Syna
nás vysvobozuješ z hříchu i ze smrti.
V noci, kdy se za nás vydal, vzal náš Pán Ježíš Kristus
při večeři chléb, vzdal díky, lámal jej a řekl:
Toto je mé tělo, které se za vás vydává, to čiňte na mou památku.
Stejně vzal i kalich a řekl:
Tento kalich je nová smlouva zpečetěná mou krví;
to čiňte, kdykoli budete pít, na mou památku.
Bože, prosíme,
sešli svého Ducha na nás i na tyto dary chleba a vína.
Spoj nás u Kristovy večeře s celou svou církví
a také s těmi, s nimiž jsme u stolu Kristova bývali
a kteří jsou nyní v pokoji u tebe.
Drž nás a veď,
abychom ti jednou všichni společně vzdávali chválu
na slavné hostině ve tvém království.
Sbor: Amen.
Společně volejme k Bohu, našemu Otci, jak nás to naučil náš Pán:
Sbor: Otče náš, který jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť tvé je království i moc i sláva na věky. Amen.
Blaze těm, kdo jsou pozváni na svatbu Beránkovu. (Zj 19, 9a)
A nyní již pojďte, neboť vše je připraveno.
(V průběhu vysluhování budeme zpívat píseň …)
V průběhu vysluhování shromáždění zpívá, zní hudba nebo je ticho.
Ježíš řekl: „Já jsem chléb života; kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět,
a kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit.“ (J 6, 35) Jděte v pokoji.
Nebo:
Ježíš řekl: „Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný
a já ho vzkřísím v poslední den.“ (J 6, 54) Jděte v pokoji.
Otče, tys nás křtem povolal ze smrti k životu,
dej, ať žijeme novým životem ve spojení s Kristem.
Ty nás s láskou přijímáš u svého stolu,
dej, ať stejně dokážeme přijímat druhé i sami sebe.
Ty nám dáváš svého Ducha,
dej ať nás pronikne, upokojí a dá nám nově se nadechnout.
Sbor: Amen.
Sbírka probíhá během sborových ohlášení, za zpěvu písně nebo za doprovodu hudby.
Bože, děkujeme za to, že ty nezůstáváš někde v nebi, ale vstupuješ do tohoto světa.
Poslal jsi Ježíše Krista, který žil celý lidský život jako my.
Tobě na nás lidech záleží,
přicházíš se svou pomocí tam, kde je toho na nás moc,
pomáháš nést naše břemena.
Prosíme, ať tomu věříme i tehdy, když si připadáme sami.
Prosíme o tvou blízkost v našem strachu, pochybnostech i otázkách.
Prosíme tě za lidi, nad kterými tento svět láme hůl,
za všechny ztroskotané vlastní vinou, za všechny nenapravitelné, problémové, ztracené.
Prosíme za všechny smutné, osamělé, skleslé a malomyslné.
Prosíme tě za všechny, které trápí nemoc a bolest, za nevyléčitelně nemocné, za umírající.
Prosíme za ty, kdo ztratili někoho blízkého, buď jejich pomocí a útěchou.
Dej nám všem naději, že od tvé lásky nás nic neoddělí, ani smrt.
Sbor: Amen.
Pokud společná modlitba Páně nebyla součástí večeře Páně, je zařazena na tomto místě.
Společně k tobě voláme slovy, která nás naučil tvůj Syn:
Sbor: Otče náš…
Přijměte na cestu slova poslání:
Ježíš k nim opět promluvil a řekl:
„Já jsem světlo světa;
kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě,
ale bude mít světlo života.“ (J 8, 12)
Přijměte (do svých srdcí) požehnání / Zvěstuji vám Boží požehnání:
A pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení,
bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši. (Fp 4, 7)
Nebo:
Pán ať je před vámi, aby vám ukazoval správnou cestu.
Pán ať je při vás, aby vás nesl ve své náruči.
Pán ať je za vámi, aby vás bránil před záludností zlých lidí.
Pán ať je pod vámi, aby vás zachycoval, když padáte.
Pán ať je kolem vás, aby vás obhajoval a chránil.
Pán ať je ve vás, aby vás utěšoval, když je vám smutno.
Pán ať je nad vámi, aby vám žehnal.
Sbor: Amen.
Shromáždění vykoná sbírku, pokud se nekonala dříve.