|
[Zvonění zvonů] |
Zvonění zvonů svolává k bohoslužbě. |
|
Vstup a vzývání |
|
|
Hudba ke vstupu |
Bohoslužba je otevřena hudbou. Preludium na varhany či jiný vhodný hudební nástroj může nahradit zpěv pěveckého sboru. |
|
Pozdrav |
Předsedající pozdraví shromáždění slovy liturgického pozdravu. Shromáždění na pozdrav odpovídá slovy „Amen”, popř. „I s tebou“. |
|
Vstupní slovo |
Vstupní biblické slovo je výrazem chvály či vyznáním shromážděné církve. Je vybráno se zřetelem k období církevního roku nebo v souvislosti s ostatními biblickými texty dané bohoslužby. Mohou to být slova ze žalmů nebo jiné vhodné biblické verše. Při zvláštních příležitostech může po liturgickém pozdravu nebo po vstupním slovu následovat stručné přivítání a uvedení do bohoslužby. |
|
Píseň (žalm) |
Shromáždění zpívá společnou píseň, tradičně žalm či žalmovou píseň, kterou se připojuje k chvalozpěvu Izraele a celého stvoření. Vhodná je také píseň vyjadřující chválu, ranní píseň či píseň s vazbou k období církevního roku. |
|
Vstupní modlitba s vyznáním vin |
Vstupní modlitba obsahuje chvály a díkůvzdání za Boží spásný příklon k člověku a ke světu, vyznání vin a prosbu o odpuštění, prosbu o působení Ducha svatého a slyšení slova. Je možno užít také jiných forem vstupní modlitby: modlitbu strukturovanou trojičně či modlitbu vycházející ze situace účastníků. Pokud po kázání následuje samostatné vyznání vin, neměla by vstupní modlitba prvek vyznání vin duplikovat. |
|
[Slovo milosti] |
Po modlitbě s vyznáním vin může být zařazeno slovo milosti, kterým předsedající zvěstuje Boží milost a odpuštění. Zpravidla se užívá biblických veršů. Shromáždění se k němu připojuje hlasitým „Amen“. |
|
Zvěstování a vyznání |
|
|
První čtení Písma |
Lektor/ka, kterým / kterou může být po předchozí domluvě kdokoli ze shromáždění, čte z Písma vybraný oddíl. Perikopa je zvolena s ohledem na kázání, období liturgického roku nebo bohoslužebnou příležitost. Doporučuje se volit čtení ze Starého zákona, káže-li se na novozákonní text, a opačně. Čtení je uvedeno ohlášením příslušného biblického oddílu a může být zakončeno pevnou formulí. |
|
Píseň |
Píseň po prvním čtení je odpovědí na obsah slyšeného nebo se vztahuje k období v církevním roce nebo je prosbou za správné slyšení Božího slova. Vhodné jsou jak chvalozpěvy a díky, tak vzývání a prosby o Ducha svatého. |
|
Druhé čtení Písma |
Druhé čtení Písma je zpravidla základem kázání. Čtení by mělo zahrnovat souvislejší biblický oddíl, a to i v případě, že se kazatel/ka bude věnovat pouze jednomu z veršů nebo dílčí myšlence oddílu. Může je uvést krátkou modlitbou. |
|
Kázání |
Kázání je zvěstování evangelia, které se opírá o výklad biblického textu. Volba textu pro kázání je v ČCE volná, ale kazatel/ka se může inspirovat existujícími soubory perikop či průběžně kázat na souvislejší celky biblických textů. |
|
[Modlitba po kázání] |
Kázání může vyústit v modlitbu, která svým obsahem reaguje na zvěst kázání, proto může mít různý charakter (poděkování, prosba o sílu k následování, vyznání…). Shromáždění se k ní připojuje hlasitým „Amen“. Před touto modlitbou nebo po ní je možno zařadit chvíli ticha, případně hudební interludium. |
|
˂Vyznání vin˃ |
Po modlitbě nebo místo ní může následovat vyznání vin, pokud nebylo zařazeno ve vstupní modlitbě. Má formu kající modlitby nebo zpovědních otázek, na které shromáždění odpovídá. |
|
˂Slovo milosti˃ |
V návaznosti na vyznání vin předsedající zvěstuje Boží milost a odpuštění, zpravidla vhodně zvoleným biblickým veršem. Shromáždění se k němu připojuje hlasitým „Amen“. |
|
˂Pozdravení pokoje˃ |
Po vyznání vin a slovu milosti může být zařazeno pozdravení pokoje. Na znamení odpuštění a smíření si účastníci bohoslužby podají ruku a přejí si navzájem pokoj, který nám dává Kristus. |
|
[Vyznání víry] |
Na zvěstované slovo odpovídá shromáždění vyznáním víry, a to nejčastěji v podobě společně recitovaného či zpívaného Apoštolského, popř. Nicejsko-cařihradského vyznání. V případě užití zpívaného vyznání víry je další píseň vypuštěna. |
|
Píseň |
Píseň po kázání tematicky navazuje na kázání, odpovídá na ně nebo rezonuje s vyznáním víry, případně směřuje k večeři Páně. |
|
[Večeře Páně] |
|
|
Slova ustanovení |
Slova ustanovení zasazují večeři Páně do kontextu Ježíšova příběhu. Mohou to být doslovné citace z evangelií (Mt 26, 26–29; Mk 14, 22–25; L 22, 19–20) nebo z 1K 11, 23–26. Recitaci slov ustanovení je možno na příslušných místech doprovodit gestem pozdvižení chleba a kalicha. |
|
Modlitba k večeři Páně |
Modlitba k večeři Páně, kterou pronáší předsedající, obsahuje děkovnou připomínku Božích skutků a prosbu o Ducha svatého. Shromáždění na ni odpovídá „Amen“. |
|
Modlitba Páně |
Celé shromáždění se hlasitě modlí modlitbu Páně. Lze ji také zpívat, v nepísňové úpravě i jako písňovou parafrázi. |
|
Pozvání |
Předsedající pozve k účasti na večeři Páně slovy vhodných biblických veršů či jejich parafrázemi. |
|
Vysluhování |
Vysluhování probíhá zpravidla rozdílením chleba a vína účastníkům v kruhu. Spolu s předsedajícím se na rozdílení mohou podílet další pomocníci. V průběhu vysluhování zpívá shromáždění vhodné písně, zní zpěv sboru, varhanní či jiná instrumentální hudba nebo je ticho. |
|
Propuštění |
Předsedající propouští jednotlivé kruhy účastníků zvolenými biblickými verši a/nebo např. slovy „Jděte v pokoji“. |
|
[Pozdravení pokoje] |
Po propuštění může být zařazeno pozdravení pokoje. Jiné možné umístění pozdravu pokoje v rámci večeře Páně je na začátku eucharistické liturgie nebo bezprostředně před přijímáním. |
|
Modlitba po přijímání |
Modlitba po přijímání vyjadřuje vděčnost za přijatá dobrodiní Kristova stolu a prosby o jejich působení ve všedním životě, službě či misii. Na místě modlitby lze také použít Ž 103 nebo jiný děkovný žalm, popř. Simeonův chvalozpěv (L 2, 29–32). |
|
[Píseň] |
Shromáždění zpívá píseň po přijímání, která má děkovný charakter. |
|
Poslání a požehnání |
|
|
Sborová oznámení a ohlášení |
Ve sborových oznámeních a ohlášeních pověřený účastník bohoslužby (zpravidla některý z presbyterů) informuje o dění ve sboru, seniorátu, církvi i ekumeně a o budoucích akcích, oznamuje účel sbírky. Je možné dát prostor aktuálním oznámením z pléna, pozdravům apod. K událostem a osobám zmíněným v ohláškách se může vztáhnout následující přímluvná modlitba. |
|
Sbírka |
Sbírku je možné konat během oznámení, za zpěvu písně nebo za doprovodu hudby. Sbírka s ohledem na místní zvyklosti může být zařazena i jinde. |
|
Přímluvná modlitba |
V přímluvné modlitbě se společenství věřících modlí zástupně za celé stvoření. Účastníci bohoslužeb mohou být do přímluv zapojeni přednášením jednotlivých proseb i společnými aklamacemi. Je možno volit rozmanité formy. |
|
<Modlitba Páně> |
Shromáždění se společně nahlas modlí modlitbu Páně, pokud nebyla zařazena v rámci večeře Páně. |
|
Poslání |
Jako slova poslání slouží krátké biblické oddíly, které připomínají Boží dobrodiní a obdarování a vybízejí k odpovídající životní praxi (např. parenetické oddíly z epištol). |
|
Požehnání |
Předsedající uzavírá bohoslužbu požehnáním. Zpravidla se užívají formulace požehnání z Písma či křesťanské tradice. Požehnání je doprovázeno gestem vztažených rukou, v některých sborech znamením kříže. K požehnání se shromáždění hlasitě přidává slovem „Amen“. |
|
Píseň |
Závěrečná píseň má charakter odpovědi na přijaté slovo a svátost, poslání a požehnání. |
|
Hudba k vycházení |
Po písni může následovat postludium, které účastníci vyslechnou vsedě, nebo hudba k vycházení. |
|
<Sbírka> |
Shromáždění vykoná sbírku, pokud nebyla zařazena dříve. |