Dokument schválený 2. zasedáním 36. synodu ČCE v květnu 2024
Pořad konfirmace a pořad křtu a konfirmace
Pořady bohoslužby se křtem, konfirmací a večeří Páně
Formulář bohoslužby se křtem, konfirmací a večeří Páně
Formulář křtu a konfirmace
Výzva k učení je důležitou součástí Ježíšova vyslání učedníků ke všem národům (Mt 28,18–20). Kristova církev se proto zaměřuje na to, aby v lidech v průběhu celého jejich života probouzela, posilovala a utvrzovala (konfirmovala) víru a pomáhala jim porozumět, čemu věří. Českobratrská církev evangelická usiluje naplňovat toto své poslání se zvláštní pozorností také při mladých lidech. Křtem malých dětí přejímá odpovědnost za jejich následné učení a vedení k víře. Při bohoslužbách, biblických hodinách a dalších příležitostech je seznamuje s biblickým poselstvím. Na počátku období dospívání jim při tzv. konfirmační přípravě otevírá hlubší vhled do otázek víry, křesťanského života i dějin církve a pomáhá jim intenzívněji vrůstat do společenství konkrétního sboru. Konfirmační příprava je završena bohoslužebnou slavností konfirmace.
V konfirmaci se spojuje řada rozmanitých teologických motivů, které se různým způsobem uplatňují podle konkrétní situace konfirmandů a sboru:
V pozadí této rozmanitosti motivů stojí různé faktory, které stály u vzniku konfirmační praxe a ovlivnily její další vývoj. V období reformace se konfirmace rozvíjela v souvislosti s pojetím křtu, které kladlo důraz na vědomé vyznání víry, v reakci reformačních církví na praxi biřmování a v neposlední řadě také v souvislosti s potřebou pokřestní katecheze před přijetím k večeři Páně. Hlavní smysl konfirmace byl proto spatřován v různých úkonech. Jednota bratrská, stejně jako posléze i Martin Bucer, pojímala konfirmaci jako vědomé vyznání víry a převzetí závazků křtu, doprovázené modlitbou za dary Ducha svatého se vzkládáním rukou. Teprve po konfirmaci mohly být pokřtěné děti přijaty ke slavení večeři Páně. Martin Luther chápal konfirmaci jako zkoušku víry zakončující křesťanskou katechezi před přijetím ke stolu Páně. Podobně i pro Jana Kalvína byla konfirmace pouze veřejným aktem, při němž děti vydávaly počet z víry církve, na kterou byly pokřtěny, proto modlitbu se vzkládáním rukou Luther ani Kalvín do konfirmace nezařazovali.
V následujících dějinných epochách byl někdy kladen silnější důraz na subjektivní stránku konfirmace, jindy zas na stránku objektivní. Zatímco pietismus, osvícenství a probuzenectví podtrhovaly osobní vyznání víry, závazky konfirmovaných a dosažení náboženské dospělosti, vysokocírkevní hnutí v první polovině 20. století zdůrazňovalo spíše konfirmující jednání sboru, který konfirmandům vyprošuje dary Ducha svatého a Boží požehnání. S řadou z těchto důrazů se setkáváme i v současných církvích. V chápání konfirmace dnes hrají důležitou roli také motivy související s životním cyklem člověka. Konfirmace je nejen sborovou, ale také rodinnou slavností, která symbolicky znázorňuje přechod konfirmandů z dětství do dospělosti a pomáhá jak mladým lidem, tak jejich rodinám prožívat tento přechod reflektovaně a se zřetelem k jejich rostoucí samostatnosti v oblasti víry.
V ČCE je příprava na konfirmaci chápána jako dlouhodobější proces, jehož smyslem není jen příprava na den konfirmace, ale také katechetická, pastorační a socializační práce s konfirmandy. Její obsahy a cíle jsou mnohovrstevné. Zahrnuje předávání obsahů víry a jejich promýšlení, zapojování konfirmandů do účasti na bohoslužebném i všedním životě sboru, utváření společenství mladých křesťanů. Zároveň je konfirmační příprava chápána jako významná etapa v období přechodu od dětství k dospělosti. Je třeba se v ní pozorně zabývat zkušenostmi, postoji a otázkami konfirmandů, které souvisejí s hledáním jejich vlastní identity. Je vhodné zohledňovat a rozvíjet jejich rozmanité emocionální, kognitivní a sociální obdarování a schopnosti. Celé období konfirmační přípravy se tak má stávat „konfirmací“, utvrzením a posílením křesťanské víry konfirmandů jako nosné životní orientace.
Konfirmační přípravu je žádoucí propojit s účastí konfirmandů na bohoslužbách ve sboru. Na nich se konfirmandi mohou také aktivně podílet (např. čtením z Písma, modlitbou, písní). Při bohoslužbách na začátku konfirmačního období lze zařadit představení konfirmandů a vyslovit za ně přímluvné modlitby. Tímto způsobem zdůrazníme, že práce s konfirmandy je věcí celého sboru. Je dobré, když se konfirmandi v období konfirmační přípravy mohou zúčastnit bohoslužeb se křtem, které jim připomenou jejich vlastní křest a jeho význam. Pokud pokřtěné děti ve sboru přijímají večeři Páně již před konfirmací, účast na večeři Páně napomáhá k posílení jejich víry a prohloubení duchovního života.
Konfirmační přípravy se účastní děti, které byly pokřtěny jako nemluvňata nebo během dětství i děti nepokřtěné. Křest nepokřtěných konfirmandů se může konat v období konfirmační přípravy nebo při bohoslužbách s konfirmací. Pro konfirmaci, popřípadě křest se účastníci konfirmační přípravy svobodně rozhodují. Proto je třeba respektovat i to, když dítě po absolvování konfirmační přípravy křest či konfirmaci odmítne.
Konfirmační slavnosti zpravidla předchází rozhovor konfirmandů se staršovstvem, při němž mohou být přítomni také rodiče a kmotři konfirmandů. Cílem tohoto setkání by, spíše než jednostranné přezkušování konfirmandů, měl být přátelský rozhovor o proběhlé konfirmační přípravě, víře, sboru, církvi, vzájemné poznávání, případně i osobní svědectví přítomných mladých lidí a dospělých.
Slavnostním završením konfirmační přípravy jsou bohoslužby s konfirmací. Při této slavnosti si pokřtění konfirmandi připomínají svůj křest, hlásí se k němu vyznáním víry, vyjadřují vůli setrvat a růst v křesťanské víře a podílet se na životě církve. Sbor se při konfirmační slavnosti za konfirmandy přimlouvá, aby v nich Duch svatý nadále posiloval a utvrzoval víru, a vyprošuje každému z nich osobně Boží požehnání.
Konfirmace v pohledu ČCE nedoplňuje svátost křtu o něco, co by jí chybělo, ale odkazuje k ní a navazuje na ni. Konstitutivními prvky konfirmace tedy jsou: připomínka křtu a přiznání se k němu, vyznání víry, modlitba s prosbou o Ducha svatého a jeho dary, požehnání a přímluvy sboru. Je na odpovědnosti kazatele, který z motivů při konfirmační slavnosti zdůrazní. Důležité je, aby přitom bral zřetel na konkrétní pastorační situaci. V určitých případech může být vhodné zvýraznit vyznavačský prvek, a to například zařazením osobně formulovaného vyznání konfirmandů, v jiných případech přímluvu sboru, prosby o Ducha svatého a požehnání. Konfirmandi se mohou na bohoslužbách aktivně podílet (například biblickým čtením, vlastním vyznáním, zpěvem písně).
Dlouho byla konfirmace v ČCE chápána jako podmínka „připuštění“ k večeři Páně. Podle usnesení 31. synodu ČCE z r. 2006 je však možné, aby k večeři Páně přistupovaly pokřtěné děti již před konfirmací, pokud o to samy projeví zájem. Jestliže pokřtěné děti ve sboru před konfirmací nepřijímají chléb a víno, je konfirmace vhodnou příležitostí, aby byly ke společnému slavení večeře Páně pozvány. Večeře Páně může být slavena přímo v rámci konfirmačních bohoslužeb anebo některou z dalších nedělí.
Nová agenda ČCE předkládá tři pořady bohoslužeb s konfirmací. V prvním je zahrnuta pouze konfirmace, ve druhém křest a konfirmace jako samostatné obřady, ve třetím jsou křest a konfirmace těsněji propojené. Jednotlivé prvky konfirmace, popř. křtu a konfirmace jsou podrobněji vysvětleny v samostatné tabulce. V další tabulce jsou představeny tři varianty pořadu bohoslužeb s konfirmací, popř. křtem a večeří Páně. Nakonec jsou uvedeny dva formuláře s úplnými texty: formulář k celé bohoslužbě se křtem, konfirmací a večeří Páně, který vychází ze základního bohoslužebného pořadu I., a formulář části bohoslužby těsněji propojující křest a konfirmaci. Formuláře zahrnují také variantní znění některých částí konfirmace a dalších bohoslužebných prvků.
|
Pořad konfirmace |
Pořad křtu a konfirmace těsněji propojených |
|
|
Představení konfirmandů |
Představení křtěných a konfirmandů |
Kazatel představí shromážděnému sboru ty, kdo mají být konfirmováni, popř. také pokřtěni, jsou-li ve skupině dosud nepokřtění konfirmandi. |
|
Oslovení konfirmandů |
Oslovení křtěných a konfirmandů |
Kazatel osloví konfirmandy a v krátké promluvě jim připomene význam jejich křtu a smysl konfirmační přípravy. |
|
<Apoštolské vyznání víry> |
Apoštolské vyznání víry |
Slovy Apoštolského vyznání víry vyznávají konfirmandi společně s celým shromážděním svou víru v trojjediného Boha. Apoštolskému vyznání může předcházet vyznání víry zformulované konfirmandy. Pokud konfirmaci v rámci jedné bohoslužby předcházel křest, při němž Apostolikum již zaznělo, pak se na tomto místě znovu nezařazuje. |
|
Otázky ke konfirmaci |
Otázky ke křtu a konfirmaci |
Otázky ke konfirmaci, popř. ke křtu a konfirmaci jsou zaměřeny na osobní vyznání víry v Ježíše Krista a ochotu ho následovat. Jako další motivy vyznání l lze zařadit vyjádření vůle růst v křesťanské víře, žít v křesťanském společenství a podílet se na jeho utváření. Konfirmandi odpovídají na otázky postupně jeden po druhém, anebo společně. Následuje otázka ke sboru, zda chce konfirmandy, popř. křtěné doprovázet na jejich cestě víry. |
|
|
Slova ustanovení křtu |
Slova ustanovení (Mt 28,18–20; Mk 16,15–16a) zdůvodňují křest jako akt ustanovený samotným vzkříšeným Kristem. |
|
Modlitba ke konfirmaci |
Modlitba ke křtu a konfirmaci |
V modlitbě ke konfirmaci, popř. ke křtu a konfirmaci je vyjádřena prosba o Ducha svatého, jeho dary a růst ve víře. Modlitba může být následována zpěvem s prosbami o Ducha svatého. |
|
|
Otázky ke křtu |
Otázka ke křtu zjišťuje vůli křtěného dát se pokřtít. |
|
|
Křestní akt |
Křtí se trojím politím vodou, popř. ponořením, se slovy „N., křtím tě ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého“. Tato formule vyjadřuje, že Bůh sám přijímá křtěného za svého, činí jej součástí Kristova těla a daruje mu Ducha svatého. |
|
|
Požehnání křtěnému |
Po křtu následuje požehnání křtěnému se vzkládáním rukou. Křtěný při něm poklekne. |
|
|
[Předání křestní svíce] |
Křestní svíce se předává jako symbol Krista, který je světlem života. |
|
|
[Křestní verš] |
Křestní verš se předává na památku a připomínku křtu. |
|
Požehnání konfirmandům |
Požehnání konfirmandům |
Po modlitbě ke konfirmaci, popř. po křtu dosud nepokřtěného konfirmanda je osobně uděleno požehnání se vzkládáním rukou ostatním, již dříve pokřtěným konfirmandům. Konfirmandi při něm pokleknou. |
|
[Konfirmační verš] |
[Konfirmační verš] |
Konfirmační verš se předává na památku a připomínku konfirmace. |
|
Slovo presbyterů |
Slovo presbyterů |
Kurátor nebo jiný presbyter osloví konfirmandy jménem sboru. Pokud byl někdo z nich v dané bohoslužbě křtěn, je součástí oslovení přivítání nově pokřtěných v Kristově církvi a pozvání k plné účasti na večeři Páně. Pokud pokřtění konfirmandi před konfirmací nepřijímají chléb a víno při večeři Páně, je součástí této promluvy také výslovné pozvání k plné účasti na večeři Páně. Staršovstvo se s konfirmandy může pozdravit podáním ruky. Konfirmandy může oslovit také zástupce mládeže a pozvat je do svého společenství. Následuje poděkování konfirmandů. |
|
Modlitba po konfirmaci |
Modlitba po křtu a konfirmaci |
Modlitba po konfirmaci, popř. po křtu a konfirmaci obsahuje přímluvy za nově pokřtěné a konfirmované. |
|
Píseň |
Píseň |
Obřad je zakončen vhodnou písní. |
|
Pořad bohoslužby s konfirmací |
Pořad bohoslužby se křtem a konfirmací jako samostatnými obřady |
Pořad bohoslužby se křtem a konfirmací těsněji propojenými |
|
[Zvonění zvonů] |
[Zvonění zvonů] |
[Zvonění zvonů] |
|
Vstup a vzývání |
Vstup a vzývání |
Vstup a vzývání |
|
Hudba ke vstupu |
Hudba ke vstupu |
Hudba ke vstupu |
|
Pozdrav |
Pozdrav |
Pozdrav |
|
Vstupní slovo |
Vstupní slovo |
Vstupní slovo |
|
Uvedení do bohoslužby |
Uvedení do bohoslužby |
Uvedení do bohoslužby |
|
Píseň (žalm) |
Píseň (žalm) |
Píseň (žalm) |
|
Vstupní modlitba s vyznáním vin |
Vstupní modlitba s vyznáním vin |
Vstupní modlitba s vyznáním vin |
|
[Slovo milosti] |
[Slovo milosti] |
[Slovo milosti] |
|
Zvěstování a vyznání |
Zvěstování a vyznání |
Zvěstování a vyznání |
|
První čtení Písma |
První čtení Písma |
První čtení Písma |
|
Píseň |
Píseň |
Píseň |
|
Druhé čtení Písma |
Druhé čtení Písma |
Druhé čtení Písma |
|
Kázání |
Kázání |
Kázání |
|
[Modlitba po kázání] |
[Modlitba po kázání] |
[Modlitba po kázání] |
|
˂Vyznání vin˃ |
˂Vyznání vin˃ |
˂Vyznání vin˃ |
|
|
|
|
|
˂Slovo milosti˃ |
˂Slovo milosti˃ |
˂Slovo milosti˃ |
|
˂Pozdravení pokoje˃ |
˂Pozdravení pokoje˃ |
˂Pozdravení pokoje˃ |
|
Píseň |
Píseň |
Píseň |
|
|
[Křest] |
|
|
|
Slova ustanovení křtu |
|
|
|
Otázky ke křtu |
|
|
|
Apoštolské vyznání víry |
|
|
|
Modlitba ke křtu |
|
|
|
Křestní akt |
|
|
|
Požehnání křtěnému |
|
|
|
[Křestní verš] |
|
|
|
[Předání křestní svíce] |
|
|
|
Přijetí do církve |
|
|
|
Modlitba po křtu |
|
|
|
[Píseň ke křtu] |
|
|
Konfirmace |
Konfirmace |
Křest a konfirmace |
|
Představení konfirmandů |
Představení konfirmandů |
Představení konfirmandů |
|
Oslovení konfirmandů |
Oslovení konfirmandů |
Oslovení konfirmandů |
|
Apoštolské vyznání víry |
<Apoštolské vyznání víry> |
Apoštolské vyznání víry |
|
Otázky ke konfirmaci |
Otázky ke konfirmaci |
Otázky ke křtu a konfirmaci |
|
|
|
Slova ustanovení křtu |
|
Modlitba ke konfirmaci |
Modlitba ke konfirmaci |
Modlitba ke křtu a konfirmaci |
|
|
|
Otázky ke křtu |
|
|
|
Křestní akt |
|
|
|
Požehnání křtěnému |
|
|
|
[Předání křestní svíce] |
|
|
|
[Křestní verš] |
|
Požehnání konfirmandům |
Požehnání konfirmandům |
Požehnání konfirmandům |
|
[Konfirmační verš] |
[Konfirmační verš] |
[Konfirmační verš] |
|
Slovo presbyterů |
Slovo presbyterů |
Slovo presbyterů |
|
Modlitba po konfirmaci |
Modlitba po konfirmaci |
Modlitba po křtu a konfirmaci |
|
Píseň |
Píseň |
Píseň |
|
[Večeře Páně] |
[Večeře Páně] |
[Večeře Páně] |
|
Slova ustanovení |
Slova ustanovení |
Slova ustanovení |
|
Modlitba k večeři Páně |
Modlitba k večeři Páně |
Modlitba k večeři Páně |
|
Modlitba Páně |
Modlitba Páně |
Modlitba Páně |
|
Pozvání |
Pozvání |
Pozvání |
|
Vysluhování |
Vysluhování |
Vysluhování |
|
Propuštění |
Propuštění |
Propuštění |
|
[Pozdravení pokoje] |
[Pozdravení pokoje] |
[Pozdravení pokoje] |
|
Modlitba po přijímání |
Modlitba po přijímání |
Modlitba po přijímání |
|
[Píseň] |
[Píseň] |
[Píseň] |
|
Poslání a požehnání |
Poslání a požehnání |
Poslání a požehnání |
|
Sborová oznámení a ohlášení |
Sborová oznámení a ohlášení |
Sborová oznámení a ohlášení |
|
Sbírka |
Sbírka |
Sbírka |
|
Přímluvná modlitba |
Přímluvná modlitba |
Přímluvná modlitba |
|
<Modlitba Páně> |
<Modlitba Páně> |
<Modlitba Páně> |
|
Poslání |
Poslání |
Poslání |
|
Požehnání |
Požehnání |
Požehnání |
|
Píseň |
Píseň |
Píseň |
|
Hudba k vycházení |
Hudba k vycházení |
Hudba k vycházení |
|
<Sbírka> |
<Sbírka> |
<Sbírka> |
Tento formulář obsahuje plný text bohoslužby se křtem dosud nepokřtěných konfirmandů a konfirmací, které jsou pojaty jako samostatné obřady, a s večeří Páně. V závislosti na aktuální situaci lze křest a/nebo večeři Páně vynechat, aniž by tím byly dotčeny ostatní části formuláře. Část se křtem a konfirmací lze také nahradit formulářem, v němž jsou křest a konfirmace těsněji propojené.
Konfirmandi spolu s kazatelem, případně i presbytery mohou přijít společně.
Ve jménu Boha Otce i Syna i Ducha svatého.
Sbor: Amen.
Milost našeho Pána Ježíše Krista,
láska Boží
a přítomnost Ducha svatého se všemi vámi. (2 K 13, 13)
Nebo:
Boží milost a pokoj ať je s vámi.
Sbor: I s tebou.
Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek.
Dopřává mi odpočívat na travnatých nivách,
vodí mě na klidná místa u vod,
naživu mě udržuje,
stezkou spravedlnosti mě vede pro své jméno.
I když půjdu roklí šeré smrti,
nebudu se bát ničeho zlého,
vždyť se mnou jsi ty.
Tvoje berla a tvá hůl mě potěšují. (Ž 23, 1b–4)
Milé sestry, milí bratři, při dnešních bohoslužbách [bude pokřtěn N. a] budeme slavit konfirmaci N. a N. Radujeme se z toho a jsme za ně Pánu Bohu vděční.
Bože, náš Otče,
ve křtu jsi nás viditelně přijal za své děti
a my se jako tvé děti učíme žít.
Toužíme žít v dobrých vztazích s druhými, milovat a odpouštět.
Toužíme žít s důvěrou k tobě, naslouchat ti a následovat tě.
Někdy se nám to však nedaří.
Stále znovu chybujeme, pochybujeme, proviňujeme se
vůči tobě, druhým lidem i vůči sobě samým,
špatnými myšlenkami, slovy i činy.
To pokorně vyznáváme
a prosíme tě, odpusť nám.
Přicházej k nám svým Duchem,
který proměňuje staré věci v nové,
obnovuj naše srdce, občerstvuj naši mysl
a posiluj v nás víru, lásku i naději.
Sbor: Amen.
Přijměte slovo milosti / Zvěstuji vám slovo milosti:
I kdyby ustoupily hory a pohnuly se pahorky,
moje milosrdenství od tebe neodstoupí
a smlouva mého pokoje se nepohne,
praví Hospodin, tvůj slitovník. (Iz 54, 10)
Sbor: Amen.
Nebo modlitba bez vyznání vin; vyznání vin je zařazeno jako samostatný prvek po kázání:
Bože, náš nebeský Otče,
radujeme se, že tu můžeme být a spolu s druhými tě chválit a děkovat ti.
Děkujeme za svět, který jsi stvořil,
za všechno krásné, co v něm můžeme prožívat.
Děkujeme za místo k životu, za svobodu a živobytí, za naše rodiny a domovy.
Děkujeme za evangelium o Ježíši Kristu,
za povolání k víře, za pozvání do církve.
Děkujeme i za tento sbor, za všechny, kdo sem patří,
za to, co tu můžeme společně slyšet, vyznávat, učit se a prožívat.
Děkujeme za ty, kteří dnes budou vyznávat svoji víru,
i za to, že mají v tomto sboru své místo.
Děkujeme za neděli a za bohoslužby, za příležitost svátečního dne,
za odpočinutí, slavení, za hudbu a písně.
Děkujeme za tvé slovo i za to, že nasloucháš našim slovům, našim touhám.
Děkujeme za pozvání ke tvému stolu.
Dej nám svého Ducha, ať slyšíme, co nám říkáš,
a rozpoznáváme znamení tvé milosti
ve vodě křtu i v chlebu a vínu u Kristova stolu.
Sbor: Amen.
Nebo:
Bože,
stvořil jsi nás ke svému obrazu
a naše srdce je neklidné,
dokud nespočine v tobě.
Žízníme po životě,
hledáme jeho naplnění,
a tušíme, že v životě jde ještě o víc,
než po čem toužíme a o čem sníme.
Dej, abychom tě našli, a tak získali pravý život:
v jednotě se sebou samými,
v jednotě s druhými lidmi,
v jednotě s tebou.
Sbor: Amen.
Lektor uvede čtení např. slovy:
Poslyšte slova Písma svatého z knihy / epištoly / evangelia …, kapitoly …., verše …
Lektor zakončí čtení pevnou formulí či dovětkem:
To jsou slova Písma svatého / proroka / apoštola / evangelia / čtení.
Kazatel uvede čtení Písma např. slovy:
Základem dnešního kázání jsou slova Písma svatého z knihy / epištoly / evangelia …, kapitoly …., verše …
Nebo:
Druhé čtení je zapsáno v knize / epištole / evangeliu …, v kapitole …, verše …
Kazatel zakončí čtení Písma pevnou formulí či krátkou modlitbou:
To jsou slova Písma svatého / proroka / apoštola / evangelia / čtení.
K modlitbě po kázání se shromáždění připojí slovem „Amen“. Lze ji vynechat, pokud následuje vyznání vin.
Vyznání vin se zařazuje, pokud nebylo součástí vstupní modlitby.
Vyznáváme, Bože,
že se stále znovu proviňujeme vůči tobě, druhým lidem i vůči sobě samým.
Přepadají nás špatné myšlenky, vyslovujeme zraňující slova, ubližujeme svým jednáním.
S pokorou to vyznáváme a prosíme tě, odpusť nám.
Kdokoli takto vyznáváte, učiňte to slovy: Pane, smiluj se.
Zvěstuji vám slovo odpuštění / Přijměte slovo milosti:
Bůh nás spasil
a povolal svatým povoláním
ne pro naše skutky,
nýbrž ze svého rozhodnutí a z milosti,
kterou nám daroval v Kristu Ježíši před věčnými časy. (2 Tm 1, 9)
Ježíš Kristus řekl svým učedníkům:
Odkazuji vám pokoj, svůj pokoj vám dávám.
Pokoj Páně ať zůstává vždycky s vámi.
[Sbor: I s tebou.]
Pozdravme se navzájem pozdravením pokoje.
Kazatel pozve křtěného a kmotra (kmotry), aby předstoupili před shromáždění.
Pro N. byla konfirmační příprava přípravou ke křtu, který se dnes rozhodl/a přijmout. Za kmotry si vybral/a N. a N. Prosím je všechny, aby teď přišli dopředu.
Křesťanská církev křtí na základě pověření našeho Pána, Ježíše Krista, a s důvěrou v jeho zaslíbení. V evangeliu podle Matouše, v 28. kapitole, čteme:
„Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi.
Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky,
křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého
a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal.
A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku.“ (Mt 28, 18–20)
N., ptám se tě nyní:
Věříš v Ježíše Krista jako svého Pána a Spasitele?
Odpověď: Věřím.
Přijímáš křest jako znamení, že nejsi sám svůj / sama svá, ale patříš Ježíši Kristu?
Odpověď: Přijímám.
Chceš Ježíše Krista ve svém životě následovat a dosvědčovat?
Odpověď: Chci.
Nebo:
N., chceš být pokřtěn/a?
Odpověď: Ano. [Chci být pokřtěn/a.]
[Po otázkách křtěnému může následovat otázka kmotrovi (kmotrům).]
N. si tě vybral/a za kmotra / svědka svého křtu.
Chceš mu / jí být nablízku a doprovázet ho / ji na cestě víry?
Odpověď: Ano.
Vyznejme spolu s N. svou víru slovy Apoštolského vyznání:
Sbor: Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země. I v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Ponciem Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný. Amen.
Pane Ježíši Kriste,
ty dodnes svým slovem povoláváš k víře.
Děkujeme ti, že jsi povolal i N.
Prosíme, aby ses k jeho / její víře přiznal.
Ať jej / ji znamení křtu navždy ujišťuje,
že jsi jej / ji přijal za svého / svou.
Sbor: Amen
Nebo modlitba s rozvinutou symbolikou vody:
Všemohoucí, věčný Bože,
na počátku stvoření se tvůj Duch vznášel nad vodami.
Vodami potopy jsi očistil svět a Noeho zachránil v arše.
Provedl jsi svůj lid izraelský vodami moře a přivedl jej ke svobodě.
Tvůj Syn se ponořil do vod Jordánu,
když se dal pokřtít a postavil se na roveň nám hříšníkům.
Křtem nás osvobozuješ z moci hříchu a smrti.
Necháváš zahynout všechno, co nás od tebe dělí,
a probouzíš nás k novému životu.
Prosíme tě: Sešli svého svatého Ducha,
aby N. byl/a spolu s Kristem vzkříšen/a k novému životu.
Chválíme tě a velebíme skrze Ježíše Krista, tvého Syna,
ve společenství Ducha svatého, nyní i navěky.
Sbor: Amen.
Při následujících slovech křtící viditelným způsobem třikrát polije hlavu křtěného vodou.
N., křtím tě ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého. Amen.
Křtící položí ruce na hlavu pokřtěného.
Ať Bůh, který tě ve křtu označil za svého / svou a přijal do své církve,
utvrdí tvou víru a dá ti dary svého svatého Ducha.
Požehnej tě Bůh Otec i Syn i Duch svatý.
Pokřtěný: Amen.
Nebo:
Všemohoucí Bůh a Otec našeho Páně Ježíše Krista,
který tě znovuzrodil vodou a Duchem a odpouští ti všechny hříchy,
ať tě posiluje svou milostí k věčnému životu.
Pokoj s tebou.
Pokřtěný: Amen.
(Podle Lutherovy Křestní knížky, 1526.)
Nebo:
Ať v tobě Duch svatý působí,
abys narozen/a skrze vodu a Ducha
věrně následoval/a Ježíše Krista.
Pokřtěný: Amen.
Křestní svíce se zapaluje od velikonoční svíce nebo od svíce na stole Páně:
Kristus říká: „Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života.“ (J 8, 12) – Přijmi tuto hořící svíci. Kristus je světlo tvého života.
Kmotr předá křestní svíci křtěnci. Předání svíce je možné zařadit také na konci bohoslužby a spojit je s posláním a požehnáním.
Křestní verš pro N. je vybrán z … (je uvedeno biblické místo) a zní takto: …
Křestní verš je rovněž uveden v křestním listu, který kazatel nebo kurátor předá pokřtěnému na památku a připomínku jeho křtu.
Milý / Milá N., s radostí a vděčností tě vítáme jako člena Kristovy rodiny i společenství tohoto sboru. Jsi spolu s námi zván/a k účasti na Kristově stolu.
Nebeský Otče,
děkujeme, že se N. ve křtu narodil/a z vody a z Ducha svatého k novému životu.
Prosíme, ať má k tobě důvěru jako tvé dítě.
Ježíši Kriste, děkujeme, že jsi zemřel a byl vzkříšen i pro N.
Prosíme, ať z tebe čerpá sílu jako ratolest z vinného kmene.
Duchu svatý, děkujeme, že i N. tě přijal/a.
Prosíme, veď ho / ji k životu, ve kterém bude oslavovat Boha
a s láskou sloužit svým bližním.
Sbor: Amen.
Nebo:
Bože,
děkujeme, že jsi N. ve křtu povolal na cestu následování tvého Syna.
Prosíme, naplňuj svými dary jeho / její srdce.
Dej, ať stále lépe poznává Krista
a ať působením Ducha svatého zůstává připojen/a k jeho tělu.
Ať roste v moudrosti a lásce.
Sbor: Amen.
Kazatel pozve konfirmandy, aby předstoupili před shromáždění, a představí je.
N. a N. byli pokřtěni jako malé děti. Dnes veřejně a slavnostně vyznají svou víru a přiznají se tak ke svému křtu. [Vyrostli v tomto sboru, účastnili se bohoslužeb, nedělní školy i biblických hodin i dalšího života sboru… Upravit podle konkrétních podmínek.] Společně se připravovali ke konfirmaci.
Milé konfirmandky, milí konfirmandi, při konfirmační přípravě jsme se ptali a zakoušeli, co znamená být pokřtěn a věřit v Ježíše Krista: že nejsme na svůj život sami, že se v něm máme podle čeho orientovat a o koho opřít. Společně jsme hledali odpovědi, a tak jsme ušli kousek na cestě víry. U jejího cíle však dosud není nikdo z nás. Věřím, že Bůh vás bude na vaší cestě i nadále doprovázet a společenství sboru vás bude podpírat a přimlouvat se za vás.
[Společnému vyznání víry může předcházet osobní vyznání konfirmandů. Může být ztvárněno rozmanitými způsoby.]
Vyznejme nyní společně svou víru slovy Apoštolského vyznání, které nás upomíná na náš křest:
Sbor: Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země. I v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Ponciem Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný. Amen.
Konfirmandi jsou osloveni svými křestními jmény. Na otázky odpovídají postupně jeden po druhém nebo společně.
N. a N., vyznali jste spolu s námi víru slovy Apoštolského vyznání. Ptám se vás ještě každého osobně: Věříš v Ježíše Krista jako svého Pána a Spasitele? Je-li tomu tak, odpovězte: Věřím.
Konfirmandi: Věřím.
Chceš Ježíše Krista ve svém životě následovat a dosvědčovat? Je-li tomu tak, odpovězte: Chci, s pomocí Ducha svatého.
Konfirmandi: Chci, s pomocí Ducha svatého.
Nebo:
N. a N., vyznali jste [spolu s námi] svou víru, a tak jste se přiznali ke svému křtu. Ptám se vás nyní: Chcete v této víře růst a žít ve společenství Kristovy církve? Jestliže tomu tak je, odpovězte: Ano, s pomocí Boží.
Konfirmandi: Ano, s pomocí Boží.
Poté se kazatel obrátí ke shromáždění sboru:
Milé sestry, milí bratři, tito mladí lidí jsou součástí společenství církve, kde sdílíme víru, dary Ducha svatého a neseme břemena jedni druhých. Proto se vás ptám: Chcete při nich i nadále stát, modlit se za ně a přispívat k tomu, aby rostli ve víře a v církvi nacházeli svůj domov i místo, kde mohou sloužit svým obdarováním? Pokud to tak je, odpovězte: Ano, chceme.
Sbor: Ano, chceme.
Dobrý Bože, milostivý Otče,
ve křtu jsi přijal tyto mladé lidi za své.
Povolal jsi je, aby měli účast na Kristově smrti a vzkříšení,
obdařil jsi je svým svatým Duchem
a přivedl je do společenství víry.
Prosíme, rozhojňuj v nich i nadále dary svého Ducha,
tak aby rostli ve víře,
osvědčovali se v lásce
a šli vstříc tvému království.
Sbor: Amen
Nebo:
Bože, náš Otče,
ve svém Synu Ježíši Kristu jsi vstoupil do našeho světa,
skrze svého Ducha náš svět proměňuješ.
Svým slovem jsi v nás probudil víru,
křtem jsi nás spojil s Kristem.
Za to vše ti dobrořečíme a vzdáváme díky.
Prosíme,
naplňuj svým Duchem tyto mladé lidi.
Dávej jim ducha moudrosti a rozumnosti,
ducha rady a síly,
ducha poznání a bázně před tebou.
Zachovej je ve své milosti
až do příchodu svého království.
Skrze Krista, našeho Pána.
Sbor: Amen
Po modlitbě může sbor vestoje zpívat vhodný zpěv nebo vybrané sloky písně s prosbami o Ducha svatého, např. EZ 391, 573, 582.
Konfirmandi pokleknou. Kazatel položí jednotlivě ruce na hlavu konfirmanda a každému udělí požehnání.
Přijměte každý z vás osobně Boží požehnání:
Ať Bůh, který tě ve křtu přijal za vlastní/ho,
utvrdí tvou víru.
Ať ti žehná a dává ti dary svého svatého Ducha.
Konfirmand: Amen.
Nebo:
Bůh Otec, Syn i Duch svatý
ať posiluje tvou víru v každém čase.
Ať ti žehná, chrání tě a obdařuje pokojem.
Konfirmand: Amen.
Nebo:
Hospodin utvrď tvoji víru,
Hospodin ti požehnej,
Hospodin ti uděl dary svého Ducha.
Konfirmand: Amen.
N., tvůj konfirmační verš je z … (je uvedeno biblické místo) a zní takto: …
Konfirmační verš je rovněž uveden v konfirmačním listu, který kazatel nebo kurátor předá konfirmandovi na památku a připomínku jeho konfirmace.
Kurátor nebo jiný presbyter osloví konfirmované jménem sboru. Pokud ve sboru děti před konfirmací nepřijímají u večeře Páně chléb a víno, je součástí tohoto oslovení i výslovné pozvání k plné účasti na večeři Páně. Staršovstvo se s konfirmovanými může pozdravit podáním ruky. Konfirmované může pozdravit také zástupce mládeže a pozvat je do svého společenství. Následuje poděkování konfirmandů.
Pane Bože,
děkujeme za naše dnešní konfirmandy.
Radujeme se z toho, že jsi jim dal poznat svou lásku.
Prosíme, buď jim majákem, který dává orientaci v životě,
kotvou, která poskytuje oporu v časech nejistot.
Pomáhej jim růst v poznání víry,
uč je žít v lásce a s nadějí.
Sbor: Amen.
Nebo:
Pane Ježíši Kriste,
ty jsi cesta, pravda a život.
Dávej těmto mladým lidem to,
co každý člověk potřebuje k životu v pravdě.
Ty jsi světlo světa.
Otvírej jim oči,
aby viděli sebe i druhé ve světle tvé lásky.
Ty jsi dobrý pastýř.
Dej, ať slyší tvůj hlas,ab
y mohli jít za tebou.
K tomu ať jim pomáhá Duch svatý.
Sbor: Amen.
Liturgický průběh večeře Páně zde vychází z bohoslužebného pořadu I, v němž po slovech ustanovení následuje modlitba k večeři Páně. Jako varianta je zde uvedena i modlitba k večeři Páně (eucharistická modlitba), která obsahuje slova ustanovení a odpovídá pořadu II.
Předsedající nebo presbyteři připraví chléb a víno na stole Páně.
Večeři Páně slavíme na základě Kristova ustanovení:
Pán Ježíš Kristus v tu noc, kdy byl zrazen,
vzal chléb, vzdal díky, lámal jej a řekl:
„Toto je mé tělo, které se za vás vydává;
to čiňte na mou památku.“
Stejně vzal po večeři i kalich a řekl:
„Tento kalich je nová smlouva, zpečetěná mou krví;
to čiňte, kdykoli budete pít, na mou památku.“
Kdykoli tedy jíte tento chléb a pijete tento kalich,
zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde. (1 K 11, 23–26)
Hospodine, dobrý Bože,
dobrořečíme ti za všechny tvé dary.
Za to, že ses nám dal poznat jako laskavý a milující Bůh.
Za to, že vstupuješ do vztahu, do smlouvy s člověkem.
Za to, že jsi pro spásu světa poslal na svět svého Syna.
On se dal pokřtít v Jordánu, přijal svatého Ducha
a zvěstoval tvé evangelium.
Z lásky k nám došel až na kříž.
Ježíš zemřel, ale tys ho, Bože, vzkřísil z mrtvých.
Vstoupil do nebe a zve nás ke svému stolu,
abychom mohli okoušet radost, která je v plnosti před námi.
Prosíme, Otče,
sešli svého Ducha,
ať nás zmocňuje k odpuštění a smíření,
vede k jednotě se všemi,
s nimiž nás pojí jeden Pán, jedna víra a jeden křest,
a posiluje ve víře, lásce i naději.
Spoj nás touto svátostí také s těmi,
s nimiž jsme u stolu Kristova bývali a kteří jsou nyní v pokoji u tebe.
Dej, ať se jednou spolu s nimi a se všemi, které jsi vykoupil,
radujeme na slavné hostině ve tvém království.
Sbor: Amen.
Nebo:
Požehnaný jsi, Hospodine, Bože náš, Stvořiteli tohoto světa.
tvá dobrota se projevuje ve všem kolem nás.
Děkujeme ti za chléb a za všechno, co potřebujeme stejně jako chléb.
Za vzduch, který dýcháme, za život kolem nás i v nás,
za tvoji blízkost ve slovech a znameních.
Děkujeme ti za víno a za všechno, co nás potěšuje jako víno.
Za barvy a vůně, za krásu přírody i lidských vztahů,
za dar lásky a za naději, že vše bude obnoveno ve tvém království.
Tu naději nám dal tvůj Syn, Ježíš Kristus.
On pro nás z lásky vydal sám sebe.
V noci, kdy byl zrazen,
vzal chléb, vzdal díky, lámal ho a dával svým učedníkům se slovy:
Vezměte a jezte, toto je moje tělo, které se za vás vydává.
Stejně vzal po večeři i kalich, vzdal díky, podal jim ho a řekl:
Vezměte a pijte z něho všichni, tento kalich je nová smlouva zpečetěná mou krví.
Prosíme, Otče,
požehnej tyto dary chleba a vína,
ať se v nich setkáme s Kristem a jsme proměněni jeho láskou.
Spoj nás touto svátostí se všemi, kdo ti patří,
i s těmi, kdo nás k tobě předešli.
Utvrď naši naději, že jednou všichni budeme slavit
radostnou hostinu ve tvém království.
Sbor: Amen.
Jako Boží děti se společně modleme, jak nás naučil Ježíš:
Sbor: Otče náš, který jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť tvé je království i moc i sláva na věky. Amen.
Blaze těm, kdo jsou pozváni na svatbu Beránkovu. (Zj 19, 9a) V radostné jistotě setkání s živým Pánem přistupujte k jeho stolu!
Nebo:
Vezměte a jezte z chleba života. Vezměte a pijte z kalicha spásy.
V průběhu vysluhování shromáždění zpívá, zní hudba, nebo je ticho. Vysluhování chleba a vína může být doprovázeno slovy:
Tělo Kristovo za tebe vydané. – Krev Kristova za tebe prolitá.
Nebo:
Chléb života. – Kalich spásy.
Nebo:
Tělo Kristovo ať tě zachová k životu věčnému. / Krev Kristova ať tě zachová k životu věčnému.
Hleďte, jak velikou lásku nám Otec daroval: byli jsme nazváni dětmi Božími, a jsme jimi. (1J 3, 1)
Nebo:
Ježíš řekl: „Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. Jako mne poslal živý Otec a já mám život z Otce, tak i ten, kdo mne jí, bude mít život ze mne.“ (J 6, 56–57)
Nebo:
Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce; neboť beze mne nemůžete činit nic. (J 15, 5)
Nebo:
Ne vy jste vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás a ustanovil jsem vás, abyste šli a nesli ovoce a vaše ovoce aby zůstalo; a Otec vám dá, oč byste ho prosili v mém jménu. (J 15, 16)
Podejme si navzájem ruce na znamení odpuštění a jednoty Kristova lidu a pozdravme jeden druhého slovy: Pokoj tobě.
Nebo:
Pán Ježíš Kristus řekl svým apoštolům: Odkazuji vám pokoj, svůj pokoj vám dávám. Pozdravme se navzájem pozdravením pokoje.
Pane Ježíši Kriste,
děkujeme za to, že nás v chlebu a vínu posiluješ na cestě víry.
Pomoz nám, ať svými dary sloužíme v tomto světě,
aby v něm rostlo tvé království.
Sbor: Amen.
Nebo:
Pane, děkujeme za to, že jsi nás pozval ke stolu jako své přátele.
Díky za odpuštění a smíření, za radost a společenství, za posilu na cestu.
Buď na ní s námi.
Sbor: Amen.
Po modlitbě nebo místo modlitby po přijímání je možné zpívat děkovnou píseň (např. EZ 383, 384 nebo 128).
Dobrý Bože,
společně dnes vyznáváme důvěru, že jsi Pánem nad našimi životy i nad vším, co jsi stvořil a povolal k životu; proto se k tobě obracíme a prosíme:
Opatruj a vyučuj svou církev ve všech jejích podobách. Dej, ať se nám neztrácí pravda a radost evangelia, abychom dobře žili, hledali jednotu a odpovědně sloužili všude, kam nás přivádíš. Voláme k tobě:
Sbor: Pane, smiluj se.
Prosíme za děti a dospívající. Zvlášť prosíme za ty, kdo zažívají těžkosti, za ty, kterým chybí láska a bezpečí, nebo nevědí kudy v životě dál. Voláme k tobě:
Sbor: Pane, smiluj se.
Prosíme za nově pokřtěné a konfirmované i ty, kdo se ke svému vyznání připravují. Myslíme na ty, kdo byli pokřtěni, ale vzdálili se ti. Dávej se jim poznat tak, jak je jim srozumitelné, chraň je svou láskou. Voláme k tobě:
Sbor: Pane, smiluj se.
Prosíme za všechny vztahy a situace, kde je třeba obnovit důvěru, potvrdit věrnost, znovu nalézt pevné základy. Přiznej se k dobrým řešením, posiluj je svým svatým Duchem. Voláme k tobě:
Sbor: Pane, smiluj se.
Prosíme za lidi, kterým ubývá sil, protože je zmáhá věk, starosti, nebo nemoc. Dopřej jim v těžkostech nalézt pomoc a zastání. A povzbuzuj je, když se to dlouho nedaří. Voláme k tobě:
Sbor: Pane, smiluj se.
Prosíme za ty, kdo jsou zasaženi válkami, neštěstím, těžkými ztrátami. Pomoz jim nalézt útěchu a bezpečí, aby mohli znovu vyhlížet druhý den s nadějí. Voláme k tobě:
Sbor: Pane, smiluj se.
Modlíme se spolu za ty, kdo spravují naši společnost: za správu měst a naší země, i za vedení církví. Ať se v jejich rozhodování projeví moudrost a ohled na společné dobro. Voláme k Tobě:
Sbor: Pane, smiluj se.
Prosíme za všechny, kdo se vydávají do služby druhým: za lidi, kteří učí, doprovázejí nemocné, léčí je, zvěstují evangelium, starají se o bezpečí a pomoc, za ty, bez nichž bychom se nedostali do práce, neměli, co jíst, kde hledat pomoc. Voláme k tobě:
Sbor: Pane, smiluj se.
Prosíme za své rodiny, přátele a spolužáky, za lidi ve svém sousedství i všechny, s kterými se potkáváme. Dopřávej jim své požehnání, dej jim poznávat v životě dobré a smysluplné cesty. Voláme k tobě:
Sbor: Pane, smiluj se.
Milosrdný Bože, prosíme, slyš naše prosby a dopřej světu stále znovu rozpoznávat tvou péči. Skrze Krista, našeho Pána.
Sbor: Amen.
Žijte v Kristu Ježíši, když jste ho přijali jako Pána. V něm zapusťte kořeny, na něm postavte základy, pevně se držte víry, jak jste v ní byli vyučeni, znovu a znovu vzdávejte díky. (Ko 2, 6–7)
Nebo:
Snášejte se navzájem v lásce a usilovně hleďte zachovat jednotu Ducha, spojeni svazkem pokoje. Jedno tělo a jeden Duch, k jedné naději jste byli povoláni; jeden je Pán, jedna víra, jeden křest, jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, skrze všechny působí a je ve všech. (Ef 4, 2–6)
Hospodin je tvůj ochránce, Hospodin je ti stínem po pravici.
Ve dne tě nezasáhne slunce ani za noci měsíc.
Hospodin tě chrání ode všeho zlého, on chrání tvůj život.
Hospodin bude chránit tvé vycházení a vcházení nyní i navěky. (Ž 121, 5–8)
Sbor: Amen.
Tento formulář těsněji propojuje křest dosud nepokřtěných konfirmandů a konfirmaci.
Kazatel pozve konfirmandy, křtěné a kmotry, aby předstoupili před shromáždění. Krátce je představí.
N. a N. byli pokřtěni jako malé děti. Dnes veřejně a slavnostně vyznají svou víru a přiznají se tak ke svému křtu.
[N. a N. byli pokřtěni ve svých … letech, dnes i oni spolu s ostatními slavnostně obnoví své křestní vyznání.]
Pro N. a N. byla konfirmační příprava přípravou ke křtu, který se dnes rozhodli přijmout. Za kmotry si vybrali N. a N.
Milí N. a N., při naší společné přípravě jsme se ptali, co znamená být pokřtěn a věřit v Ježíše Krista: že nejsme na svůj život sami, že se v něm máme podle čeho orientovat a o koho opřít. Mluvili jsme o církvi i o tom, co znamená žít ve společenství sboru. Společně jsme hledali odpovědi, a tak jsme ušli kousek na cestě víry. Věřím, že Bůh vás bude na vaší cestě i nadále doprovázet a také tento sbor, který spolu s námi tvoříte, vás bude podpírat a přimlouvat se za vás.
[Společnému vyznání víry může předcházet osobní vyznání konfirmandů. Může být ztvárněno rozmanitými způsoby.]
Vyznejme nyní společně svou víru slovy Apoštolského vyznání, které je podle staré tradice křestním vyznáním a všem pokřtěným jejich křest připomíná:
Sbor: Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země. I v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Ponciem Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný. Amen.
Křtění a konfirmandi jsou osloveni svými křestními jmény. Na otázky odpovídají postupně jeden po druhém nebo společně.
N. a N., vyznali jste spolu s námi víru slovy Apoštolského vyznání. Ptám se vás ještě každého osobně:
Věříš v Ježíše Krista jako svého Pána a Spasitele? Je-li tomu tak, odpovězte: Věřím.
Křtění a konfirmandi: Věřím.
Přijímáš svůj křest jako znamení, že patříš Ježíši Kristu, kterého chceš ve svém životě následovat? Je-li tomu tak, odpovězte: Přijímám.
Křtění a konfirmandi: Přijímám.
Chceš se podílet na životě tohoto sboru i celé církve a chceš být spolu s ostatními křesťany svědkem evangelia o Boží milosti a naději? Je-li tomu tak, odpovězte: Chci, s pomocí Ducha svatého.
Křtění a konfirmandi: Chci, s pomocí Ducha svatého.
Poté se kazatel obrátí ke shromáždění sboru:
Milé sestry, milí bratři, tito mladí lidé jsou součástí společenství církve, kde sdílíme víru, dary Ducha svatého a neseme břemena jedni druhých. Proto se vás ptám: Chcete při nich i nadále stát, modlit se za ně a přispívat k tomu, aby rostli ve víře a v církvi nacházeli svůj domov i místo, kde mohou sloužit svým obdarováním? Pokud to tak je, odpovězte: Ano, chceme.
Sbor: Ano, chceme.
Křesťanská církev křtí na základě pověření našeho Pána, Ježíše Krista, a s důvěrou v jeho zaslíbení. V evangeliu podle Matouše, v 28. kapitole, čteme:
„Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi.
Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky,
křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého
a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal.
A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku.“ (Mt 28, 18–20)
Pane Ježíši Kriste,
ty dodnes svým slovem povoláváš k víře.
Děkujeme ti, že jsi povolal i tyto mladé lidi.
Prosíme, ať je znamení křtu navždy ujišťuje,
že jsi je přijal za své.
Rozhojňuj v nich i nadále dary svého Ducha,
tak aby rostli ve víře,
osvědčovali se v lásce
a šli vstříc tvému království.
Sbor: Amen.
Nejprve proběhne křest konfirmandů, kteří dosud nebyli pokřtěni. Kazatel se jich jednotlivě zeptá:
N., chceš být pokřtěn?
Odpověď: Ano, chci.
[Po otázce křtěnému může následovat otázka kmotrovi (kmotrům).]
N. si tě vybral/a za kmotra / svědka svého křtu.
Chceš mu / jí být nablízku a doprovázet ho / ji na cestě víry?
Odpověď: Ano.
Křtěný poklekne. Při následujících slovech křtící viditelným způsobem třikrát polije hlavu křtěného vodou.
N., křtím tě ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého. Amen.
Křtící položí ruce na hlavu pokřtěného.
Ať Bůh, který tě ve křtu označil za svého / svou a přijal do své církve,
utvrdí tvou víru a dá ti dary svého svatého Ducha.
Požehnej tě Bůh Otec i Syn i Duch svatý.
Pokřtěný: Amen.
Křestní svíce se zapaluje od velikonoční svíce nebo od svíce na stole Páně:
Kristus říká: „Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života.“ (J 8, 12) – Přijmi tuto hořící svíci. Kristus je světlo tvého života.
Kmotr předá křestní svíci křtěnci.
N., tvůj křestní verš je z … (je uvedeno biblické místo) a zní takto: …
Křestní verš je rovněž uveden v křestním listu, který kazatel nebo kurátor předá křtěnému na památku a připomínku jeho křtu a konfirmace.
Následně jednotlivě předstupují konfirmandi, kteří pokleknou. Kazatel položí vždy ruce na hlavu konfirmanda a každému udělí požehnání.
Ať Bůh, který tě ve křtu přijal za vlastní/ho,
utvrdí tvou víru.
Ať ti žehná a dává ti dary svého svatého Ducha.
Konfirmand: Amen.
Nebo:
Bůh Otec, Syn i Duch svatý
ať posiluje tvou víru v každém čase.
Ať ti žehná, chrání tě a obdařuje pokojem.
Konfirmand: Amen.
Nebo:
Hospodin utvrď tvoji víru,
Hospodin ti požehnej,
Hospodin ti uděl dary svého Ducha.
Konfirmand: Amen.
N., tvůj konfirmační verš je z … (je uvedeno biblické místo) a zní takto: …
Konfirmační verš je rovněž uveden v konfirmačním listu, který kazatel nebo kurátor předá konfirmandovi na památku a připomínku jeho konfirmace.
Kurátor nebo jiný presbyter osloví pokřtěné a konfirmované jménem sboru. Součástí oslovení je přivítání nově pokřtěných v církvi Kristově a pozvání k plné účasti na večeři Páně. Pokud ve sboru děti před konfirmací nepřijímají u večeře Páně chléb a víno, je pozvání výslovně určeno i konfirmovaným. Staršovstvo se s pokřtěnými a konfirmovanými může pozdravit podáním ruky. Může je pozdravit také zástupce mládeže a pozvat je do svého společenství. Následuje poděkování konfirmandů.
Pane Bože,
děkujeme za ty, kdo dnes byli pokřtěni a konfirmováni.
Radujeme se z toho, že jsi jim dal poznat svou lásku.
Prosíme, buď jim majákem, který dává orientaci v životě,
kotvou, která poskytuje oporu v časech nejistot.
Pomáhej jim růst v poznání víry,
uč je žít v lásce a s nadějí.
Sbor: Amen.
Nebo:
Pane Ježíši Kriste,
ty jsi cesta, pravda a život.
Dávej těmto mladým lidem to,
co každý člověk potřebuje k životu v pravdě.
Ty jsi světlo světa.
Otvírej jim oči,
aby viděli sebe i druhé ve světle tvé lásky.
Ty jsi dobrý pastýř.
Dej, ať slyší tvůj hlas,
aby mohli jít za tebou.
K tomu ať jim pomáhá Duch svatý.
Sbor: Amen.